Článek
"My máme na stole nějaká čísla, o kterých budeme jednat. Církve tvrdí, že oni to mají spočítané v pořádku, my tvrdíme, že ten výpočet náš je jiný," uvedla ve středu Gajdůšková. Dodala, že rozdíl je u základní výše náhrad okolo 13 miliard korun. Obě strany se podle ní musí dobrat "k nějaké pravdě", a pokud bude potřeba, měl by věc posoudit nezávislý arbitr.
Při stanovování částky, s níž jsou prý již církve seznámeny, podle ní tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel. Dalším požadavkem dvojice vládních stran je účelová vázanost prostředků a transparentní nakládání s nimi.
"Jde o to, aby minimálně měly církve povinnost podávat informaci, tak jak se podávají výroční zprávy u všech veřejných institucí," uvedla členka vyjednávacího týmu. Ideální by podle ní byla forma transparentního účtu, ale vzhledem k tomu, že se požadavek týká většího množství organizací, nebylo by to podle ní úplně jednoduché.
Přes 4600 žádostí
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci.
Z dosud sečtených údajů podaly církve v rámci restitucí 4685 žádostí o vydání 102 593 pozemků a 1783 staveb. Část poslanců ČSSD chce, aby se o půl roku prodloužila lhůta pro posuzování oprávněnosti žádostí církví. Nynější lhůta je šestiměsíční.