Ve středu se stanete vicepremiérem a ministrem financí. Už máte tým lidí, s nímž nastoupíte?

Nejdříve si chci promluvit se současným vedením ministerstva, takže mohu prozradit jen své poradce. Počítám s Lukášem Wagenknechtem (známý z odhalení miliardových nesrovnalostí v ROP Severozápad) na audit, Simonou Hornochovou (daňová poradkyně), Jaroslavem Ungermanem (ekonom ČMKOS) a Alešem Michlem (ekonom) na makroekonomii, Robertem Pelikánem (advokát) na legislativu a Janem Čapkem (auditor).

V neděli jsem se také sešel s nominantem KDU-ČSL Ondřejem Závodským (získal ocenění za rozkrytí podezřelých smluv na vnitru), který mi bude dělat náměstka pro hazard a hospodaření s majetkem státu.

Na ministerstvu se moc neohřeji, protože hned ve čtvrtek vyrazím na svou první zahraniční cestu. Jak velí tradice, bude to na Slovensko.

Jedete tam kvůli soudnímu líčení?

Jedu tam na návštěvu tamních ministerstev financí, hospodářství a dopravy a také kvůli soudu. Kdybych totiž zůstal v Praze v úřadu, novináři mi vyčtou, že jsem nejel k soudu. Kdybych do Bratislavy odjel, tak mi zase omlátíte o hlavu, že nesedím na ministerstvu. Tak jsem to vymyslel takhle.

K soudu půjdu, nevyhýbám se mu. Jen je mi jasné, že rozsudek ještě nemusí padnout, což jistě našim nepřátelům vyhovuje, aby se tento podivný proces prodlužoval. Každopádně opakuji, že jsem nikdy nic nepodepsal a ani s StB nespolupracoval a že navíc 15 tisíc svazků těch největších estébáků bylo skartováno hned po listopadu 1989.

Co jedete dělat na ministerstva dopravy a hospodářství?

Chci si porovnat, jak fungují některé věci na Slovensku. Chci se informovat o PPP projektech (státního a soukromého sektoru) v dopravě a konzultovat energetické plány.

Slováci rozšiřují výrobu elektřiny z jádra, my zvažujeme dostavbu Temelína. Zdá se mi ale nesmyslné, aby oba státy investovaly do elektráren, protože pak bude velký přebytek elektřiny a vše budeme vyvážet.

Kromě toho se sejdu s ředitelem slovenské Eximbanky. Ta vlastně dělá totéž, co u nás dělají dvě státní instituce – Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Sloučení by mi přišlo rozumné, protože EGAP vlastně jen automaticky potvrzuje úvěry vydávané ČEB.

Zmiňoval jste také slovenské ministerstvo financí.

Tam se chci poptat na projekt refinancování státních hmotných rezerv, tzv. reverse charge u DPH (přenesení povinnosti přiznat daň z dodavatele na odběratele), na registrační pokladny i na účtenkovou loterii.

Zajímá mě dále státní pokladna, která je přístupná online na internetu, kde si můžete přehledně vyhledat, za co stát utrácí peníze a kolik činí státní dluh.

Nechápu, proč Slováci mají rozklikávací státní rozpočet, ale v ČR se informace zveřejňují až zpětně. Chci být tak transparentní, až z toho všechny bude bolet hlava.

Mám také informace, že státní peníze na Slovensku spravuje státní agentura a finance jsou oddělené od centrální banky. U nás to tak není, a proto podle všeho peníze nelze používat v rámci správy státního dluhu, což vede k vysokým zůstatkům na státních účtech. Myslím si, že pokud chceme pracovat efektivně se státním dluhem, měli bychom správu peněz přenést z ČNB pod ministerstvo financí.

Když jste u státní pokladny, přiznáte, že jste udělal botu, když jste tvrdil, že na účtech ČNB je 350 miliard, ale ve skutečnosti jich tam je padesát? Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vám vzkázal, abyste si s sebou na resort vzal experty, když tomu nerozumíte.

Netajím se tím, že potřebuji odborníky, a do resortu si je přivedu. Co se týče těch čísel, tak to nebyla žádná bota. Je pravda, že momentální zůstatek na účtech je 50 miliard. Když jsem ale mluvil o 300 miliardách, vycházel jsem z oficiálního dokumentu ministerstva financí, který se jmenuje „Strategie financování a řízení státního dluhu ČR“, který se vztahoval na první pololetí 2013.

A z něho jasně vyplývá, že průměrný zůstatek státní pokladny na účtech České národní banky byl od ledna do června 298 miliard a v březnu téměř 350 miliard. A to se mi opravdu zdálo příliš.

Celý rozhovor čtěte v pondělním vydání deníku Právo.