Článek
Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování žije v ubytovnách až 100 000 lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy.
Lidem v tísni doplácí potřebné částky stát. Výdaje výrazně rostou. Důvodem je podle autorů nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat. Zatímco v listopadu 2012 se vydávalo 51 300 doplatků na bydlení, loni v listopadu to bylo už 67 600 dávek. Za loňských jedenáct měsíců se vyplatilo 2,53 miliardy, o rok dřív zhruba o miliardu méně.
Podle novely by ubytovny měly nově splňovat standardy kvality, a to třeba stanovený počet metrů na osobu. Nájemníci by doplatek měli dostávat jen půl roku. Pokud by se jim nedařilo s pomocí sociálních pracovníků z radnic najít jiné bydlení, mohla by se lhůta protáhnout ještě o šest měsíců. Doplatek by se určil podle obvyklého nájemného.
Nárok nebude automatický
Návrh počítá i se zpřísněním přidělení dávky. Na jeden byt by se vyplácela jen jedna. Stanovila by se podle počtu osob, které spolu žijí a hospodaří. Přijít by o ni mohl také ten, kdo by se nesnažil si vhodné a přiměřené bydlení hledat a neusiloval by o nějaký příjem. Ministerstvo tak chce "motivovat k řešení" nepříznivé situace.
Norma má před ubytovnami upřednostnit byty. Jejich nájemníci by mohli dostávat doplatek po neomezenou dobu. Nyní se vyplácí nejvýš sedm let. V jiných prostorách by měl být nejspíš i nižší. Tam, kde by byla umývárna a WC společné na chodbě, by mohl dosahovat maximálně 75 procent stanovených normativních nákladů.
| Přemrštěné ceny na ubytovnách |
|---|
| Podle zjištění sdružení Vzájemné soužití dva dospělí se čtyřmi dětmi hradili v jedné z ostravských ubytoven měsíčně za místnost 17 400 korun, v jiné 24 000. V jedné z ubytoven v jihočeském Větřní podle jiného průzkumu dávala čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky 10 800 měsíčně. Obecní byt o velikosti 65 metrů čtverečních bez služeb tam vyšel na 2294 korun, méně kvalitní pak na 1982 korun. |
Zákon by měl podle autorů usnadnit situaci seniorům. Dosud se jim při posuzování žádosti o doplatek započítával do příjmu celý důchod, nově by to měly být jen čtyři pětiny penze. Rada seniorů s tím ale spokojena není. Podle ní se tak zpřístupní dávka stejně jen lidem s důchodem do 3575 korun. Těch bylo v Česku asi 13 000, uvedla rada.
Proti návrhu se postavil bývalý ombudsman, někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva či Platforma pro sociální bydlení. Podle nich časové omezení doplatku problém nevyřeší. Naopak hrozí, že by na ulici mohlo v krátké době skončit víc lidí. Za jedinou cestu považují kritici novely vznik zákona o sociálním bydlení.