Řád totiž jednoznačně neprokázal, že je právním pokračovatelem historického řádu německých rytířů. V současnosti se řád jmenuje Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě. Podle generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové má její úřad o právní kontinuitě pochybnosti, protože řád neuspěl před osmi lety ani u soudů.

„Ta následnost není jasně prokázána a právně doložena,“ řekla ve středu Právu Goryczková. Dodala, že „nepřijde-li řád s novými dokumenty, které jednoznačně doloží, že je právním nástupcem, nemůže Národní památkový ústav majetek vydat“.

Řád: Jsme to nepochybně my

Podle zástupce řádu Mikuláše Černého důkazy o právní kontinuitě ústavu dodal. „Důkazy o kontinuitě jsou nezpochybnitelné, nástupnictví uznala Česká biskupská konference (ČBK), ministerstvo kultury i Vatikán,“ řekl Právu Černý.

Tato tvrzení ale kulhají, protože ministerstvo kultury církevní subjekty pouze registruje a nemůže a ani nemá důvod rozhodovat o právní kontinuitě církevních subjektů.

Německý řád podle restitučního zákona požádal o hrady Bouzov, Sovinec, zámek Bruntál, Lázně Karlovu Studánku a o 13,5 tisíce hektarů lesa.

Biskupové dali ruce pryč

Ani představitelé katolické církve se za řád nepostavili. „Podle církevního kodexu mají nástupnictví, ale zda je to nástupnictví, které odpovídá českému právnímu řádu, to je věc, kterou my nemůžeme posuzovat. Nejsme k tomu kompetentní, protože se nevydává podle církevního práva, ale podle českého práva,“ řekl včera Právu generální sekretář ČBK Tomáš Holub.

Řád se o Bouzov soudil již v roce 2006 u olomouckého soudu. Soudkyně Hana Šimková rozhodla, že na hrad nemají nárok, protože nejsou nástupci historického řádu.

„Řád fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušily německé úřady a po válce řád přestal fungovat. Velmistr i další členové zrušeného řádu opustili zemi a po jejich smrti řád zanikl,“ řekla tehdy soudkyně médiím.

Řád se nejdříve odvolal. Krajský soud v Ostravě se sice „zcela neztotožnil“ se závěry okresního soudu, zda je provincie „nástupkyní původního vlastníka“, ale z důvodů „nedostatku naléhavého právního zájmu“ rozsudek potvrdil. Řád neuspěl ani s pozdějším dovoláním u Nejvyššího soudu, který rozhodnutí olomouckého soudu v roce 2009 potvrdil.

Ve hře jsou i Benešovy dekrety

Potíže s doložením právní kontinuity nejsou jediným problémem, který německý řád má.

Podle šéfa pozemkového úřadu Petra Šťovíčka existují důkazy, že řád přišel o majetek na základě Benešových dekretů.

Představitelé řádu argumentují tím, že správní soud ještě před rokem 1948 rozhodl, že jim byl majetek konfiskován neoprávněně. Ale jak říkají Šťovíček i Goryczková, pokud existuje jakákoli pochybnost, tak nebudou vydávat a přenechají rozhodnutí soudům.