Přes zdárný prvomájový a velkolepým ohňostrojem oslavený návrat do Evropy se však úprk voličů obou těchto stran nezastavil. A nejde přitom jen o domácí volební preference, ale i o evropské "bitevní pole".

Podle nejnovějšího výzkumu agentury STEM by ČSSD v červnových volbách do Evropského parlamentu skončila se 14,6 procenta až za komunisty a výsledek Unie svobody, respektive koalice pod nezdomácnělým názvem Unie liberálních demokratů, se může pochlubit jen 1,1 procenta hlasů. Čili vlastně nulou.

Dohromady by strany koalice získaly ve 24členné výseči více než sedmisethlavého štrasburského parlamentu jen šest křesel. ČSSD čtyři a dvě lidovci, kteří se jako jediní z vládní trojky těší relativně stabilní podpoře. Naopak Evropskou unii nemilující opozice by zabrala celých 17 mandátů - 12 ODS a pět komunisté. Poslední židle by připadla senátoru Vladimíru Železnému, prakticky tedy opět opozici.

Znovu se ukazuje, že odhad výsledku červnových voleb opisuje preference do Sněmovny. Názory lidí zjevně více ovlivňují "přízemní" starosti třeba o cenu benzínu než nově nabytá možnost zazpívat si v evropském rodinném kruhu Ódu na radost.

To však ještě neznamená, že eurovolby nemohou přinést překvapení. Výzkum STEM potvrzuje, že hlavní neznámou bude volební účast. Většina lidí (63 %) sice slibuje, že k urnám dorazí, autoři však připomínají svou zkušenost, že skutečný počet voličů bývá nižší. Na otázku, zda lidé vědí, kdy se volby konají, dokázalo odpovědět opět 63 procent respondentů, což ukazuje na nepříliš velkou informovanost občanů.

ČSSD má stále jistou naději, že bude ostudné porážky ze strany komunistů ušetřena. Grebeníčkova strana má totiž v porovnání s ostatními partajemi nejmenší podíl příznivců, kteří se chystají do volebních místností (59 %) - zatímco u ČSSD je to 73 procent. Také jen 58 procent sympatizantů KSČM považuje vstup Česka do Unie za důležitou událost pro naši zemi - v řadách voličů ČSSD je to 81 procent.

Průzkum dále naznačuje změnu složení soc. dem. voličstva. Vstup do Unie mají za důležitý častěji než voliči KDU-ČSL. Spolu s lidoveckými jsou přívrženci ČSSD například také největšími zastánci přijetí evropské ústavy. V minulosti na sebe přitom sociální demokracie nabalovala i část levicových euroskeptiků, kteří nyní zjevně přecházejí ke komunistům.

Nejzajímavější je ovšem na výsledcích STEM poměrně slušný zisk neparlamentních stran, což nemusí být způsobeno jen dosud nepoznanou volební disciplinou, jakou jsou volby do Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že v nich Česko tvoří jediný volební obvod, hrají v evropských volbách, na rozdíl od těch sněmovních, větší roli osobnosti.

Možná se v červnu dočkáme zrození nové politické síly, která za dva roky zamíchá s kartami i na domácí scéně. Zisk Železného strany (5,1 %) je varováním hlavně pro ODS, s níž Nezávislí sdílejí podobné typy voličů. Co když se bývalý šéf televize Nova rozhodne zkusit po Senátu a Evropském parlamentu i Poslaneckou sněmovnu a tím i českou vládu?

Také strana Zelených, přes vnitřní rozhádanost, neskončila špatně. Se 4,2 procenta atakuje hranici vstupu do EP. Jestliže se zelení v budoucnu sjednotí, budou vážnou konkurencí zejména pro sociální demokracii. Sdružení nezávislých a Evropští demokraté by zase mohli zaplnit prázdné místo po Unii svobody.

PRÁVO 21. května