„Nevyhrožujeme, jednáme a jednat budeme, dokud to bude mít alespoň nějakou šanci na úspěch,“ reagovala místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. Jak řekla Právu, takové je zadání pracovní skupiny, v níž svou stranu zastupuje.

„V tuto chvíli neřešíme jinou variantu, protože jsme přesvědčeni, že dohoda je určitě pro celou společnost lepší než nějaké silové řešení,“ uvedla.

Chtějí jednat

„I když odborníci na právo tvrdí, že toto je možný postup, tak to v této chvíli není naše varianta, není to na pořadu dne,“ dodala.

Již během příštího týdne by měli experti dát na stůl možnou argumentaci včetně vypočtených dopadů jednotlivých variant, o kterých se bude pracovní skupina radit. Ještě do konce ledna by se měli zástupci ČSSD a ANO sejít opět s představiteli církví.

Věří v redukci

ANO vyslala do pracovní skupiny budoucího ministra obrany Martina Stropnického, který má za sebou působení na ministerstvu kultury. Ani on není nakloněn silovému řešení či nějakému vyhrožování církvím.

„Pokud máme ctít elementární právní kontinuitu, tak nemůžeme církvím říci, že jim majetek a náhrady nyní zkrátíme zdaněním. To je trochu divočina,“ řekl Právu. „Aby s tím druhá strana souhlasila, tak je třeba jednat, ne bouchat pěstí do stolu,“ dodal.

Podle něho je třeba při jednání tak jako v diplomacii hodně trpělivosti. „Ve chvíli, kdy by se to řítilo k nějakému zablokování, je lepší si dát pauzu. Jsem optimista a v nějakou formu redukce věřím. Ale je třeba říci, že je jisté, že neuspokojíme všechny.“

Lidovci vyčkávají

Lidovci již dopředu oznámili, že vyčkají na výsledek jednání obou koaličních partnerů s církvemi. Dohodu pak budou respektovat.

„Koaliční smlouva zaručuje, že na změnách daňových zákonů musí být koaliční shoda. A na tom bychom se určitě nedohodli,“ řekl Právu jejich šéf Pavel Bělobrádek.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

FOTO: Milan Malíček, Právo

O tom, zda by lidovci ukončili koaliční spolupráci v případě, kdy by partneři za pomoci jiných stran ve Sněmovně chtěli silou protlačit zákon, který by rušil daňová zvýhodnění církví, nechtěl spekulovat. „Já nic takového nepředpokládám, tak to ani nebudu komentovat,“ podotkl.

Nátlak, radí právníci

Právníci v jedné analýze dospěli k tomu, že by stát mohl několika škrty v daňových zákonech nastavit nová pravidla pro církve.

Radí, aby stát zdanil církvím 59miliardové náhrady za nevydávaný majetek i příspěvek, který ještě 17 let budou církve dostávat od státu na platy duchovních a na další činnost. Ten se ze současné 1,5 miliardy postupně sníží, až v roce 2030 zmizí.