"V současné době běží šestiměsíční zákonná lhůta, v níž strany, které žádají, mají dokázat oprávněnost svých nároků. A současně Národní galerie bude prověřovat tyto nároky ve svých archivech a dokumentech," uvedla mluvčí  galerie Eva Kolerusová.

O prvních žádostech, které galerie obdržela v květnu, již rozhodla ve prospěch žadatelů. Mezi nimi je například Vyšebrodský cyklus, který tvoří jednu z nejvýznamnějších  součástí sbírek NG. Po dohodě s církví by měl cyklus zůstat v expozici jako dlouhodobá zápůjčka.

Mezi další skvosty středověkého umění, o něž římskokatolická církev požádala, je  obraz Madona z Veveří. Její  autorství je také připisováno Mistru Vyšebrodského oltáře. "Žádost byla doručena 20. prosince," řekla mluvčí. O práva týkající se tohoto díla se církev a galerie dlouhou dobu přou. Podle církve neexistuje doklad o tom, jak galerie k obrazu přišla.

Tisíce žádostí o majetek

Církve mohly o vydání majetku na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi žádat celý loňský rok. Celkem podaly 3319 žádostí o vydání 71 282 pozemků a 891 staveb. Několik žádostí se týká právě také movitých věcí, především uměleckých děl, o jejichž vydání byla požádána Národní galerie.

Mezi památkami, o něž církve požádaly, je třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Restituce jsou ale velké téma pro vznikající koaliční vládu, která chce se zástupci církví ještě jednat.