Je to ovšem jen akademická diskuse, protože Bára si s alkoholem příliš netyká. Silvestrovské oslavy na tom příliš nezmění. „Na Silvestra od šesti ráno sloužím a na Nový rok zrovna tak. Takže jednatřicátého večer si možná dám skleničku vína, v devět půjdu do postele, o půlnoci mě probudí ohňostroj a pak zase zalehnu,“ popisuje nastávající noc.

Čočka k večeři

K povinnostem ošetřovatelky opic patří úklid pavilónů i příprava celodenního menu.

„Šimpanzi mají k snídani zeleninu, k obědu ovoce a k večeři něco vařeného, třeba brambory nebo kukuřici,“ líčí Barbora. Na Nový rok budou mít podobnou lahůdku jako řada českých domácností: čočku. Pravda, bez uzeného a podobných vymyšleností.

Veselá příhoda s opicemi? Bára o ně pečuje necelý rok, tak se vytasí se zážitkem zcela čerstvým. A je otázka, zda veselým. „Před pár dny jsem dávala šimpanzici Bamii zeleninu. Jenže ona si našla prut a začala mě s ním mydlit po hlavě. A když jsem jí ho sebrala, pelášila se schovat, asi ze strachu, že jí to vrátím.“

Nekrmte zvířata!

Prutem by potřebovali spíše někteří neukáznění návštěvníci, kteří porušují základní tabu všech zoologických zahrad: Nekrmte zvířata! „Dávají jim klidně hranolky, brambůrky. Zvířatům je pak zle nebo i uhynou,“ upozorňuje Jaroslav Vogeltanz z plzeňské zoo.

S opilci tady kupodivu žádné špatné zkušenosti nemají. „Nepamatuji, že by u nás vyvedli nějakou výtržnost, a už vůbec ne na Silvestra,“ podotýká Vogeltanz a dodává: „Veselejší partičky chodí spíše přes léto a ostraha dohlédne na to, aby zahradu opustily hned po zavírací době. To na milence tak přísní nejsme.“