Hlavní obsah

Pilotovi běloruského letadla za letu prasklo okno

Novinky, Kamil Houska
PRAHA/ČÁSLAV

Běloruské dopravní letadlo Jak-40 s 21 cestujícími na palubě, které přelétalo z Minsku nad Českou republikou, se dopoledne ocitlo v nouzi. Letounu totiž prasklo okno pilotní kabiny a musel se rychle dostat na zem. Doprovodily ho dva migy české armády.

Foto: PRÁVO - Ludmila Žlábková

Děti si mohou hrát na improvizovaných kostkovištích.

Článek

"K provalení okna zaplaťpánbůh nedošlo. Ale když praskne pilotovi v kabině okno, je to předpoklad velkého průšvihu. Proto také okamžitě reagovalo řízení letového provozu a vyslalo na pomoc dvě stíhačky," sdělil Právu mjr. Petr Sýkora z velitelství Vzdušných sil Armády ČR.

"Letadlo má prasklé levé čelní sklo. Z Běloruska je vypraveno letadlo s náhradním sklem. Po výměně bude letadlo vypraveno na linku zpět do Minsku," uvedla mluvčí České správy letišť Vlasta Pallová.Palubní radar dopravního letounu Jakovlev společnosti BELAVIA vyslal v 10:40 nouzový signál, který je určen pro případ velmi vážné situace na palubě letadla. Na pomoc běloruskému letadlu přispěchaly stíhačky z čáslavské základny. Po příletu stíhaček pilot dopravního letounu se strojem klesl do nižší letové hladiny a pokračoval na ruzyňské letiště, kde v 11:15 bezpečně přistál.

Krok od tragédie

Provalení okna by přitom mohlo způsobit katastrofu. Došlo by k tzv. dekompresi. V kabině je udržovaný umělý tlak a ten by byl narušen, informoval Sýkora. Letadlo by podle něj muselo začít okamžitě prudce klesat a jeho osud by z velké části závisel na kvalitě a vyspělosti posádky. "Když letí v 8 -10 tisících metrech, tak se už nedá dýchat, proto jsou na palubách kyslíkové masky pro případ dekomprese," řekl Sýkora. Letadlo by se podle něj muselo co nejdříve dostat na úroveň 3 a 3,5 tisíce metrů, kde je už normální tlak a dá se dýchat.

Provalení okna by přitom mohlo způsobit katastrofu. Došlo by k tzv. dekompresi. V kabině je udržovaný umělý tlak a ten by byl narušen, informoval Sýkora. Letadlo by podle něj muselo začít okamžitě prudce klesat a jeho osud by z velké části závisel na kvalitě a vyspělosti posádky. "Když letí v 8 -10 tisících metrech, tak se už nedá dýchat, proto jsou na palubách kyslíkové masky pro případ dekomprese," řekl Sýkora. Letadlo by se podle něj muselo co nejdříve dostat na úroveň 3 a 3,5 tisíce metrů, kde je už normální tlak a dá se dýchat."Součástí radarové informace, kterou přijímáme, jsou různé kódy, kdy vlastně letoun sám sebe identifikuje. Součástí je i radarový odpovídač. Existuje signál pro únos, nouzi, ztrátu spojení atd," řekl Sýkora s tím, že signály jsou vydávány posádkou. "Osádka spustila signál nouze. Tím pádem nám to rudě, dramaticky, zablikalo, že to a to letadlo, o kterém víme, že je v té a té výšce, letí s tím a tím kurzem, tou a tou rychlostí, má problém," popsal situaci před zásahem Sýkora.

"Lidé si často představují, když se řekne stíhačka, že je máme pro válku. Ono to tak úplně pravda není. Jde i o tzv. air policing, (vzdušná kontrola, dozor, ochrana - pozn. red.)," upozornil Sýkora. Nadzvuková stíhačka je totiž jediným letounem, který se může rychle dostat i do těch největších výšek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám