Štědrý večer nepatří k největším křesťanským svátkům, tím je až Boží hod, kdy se připomíná narození Krista. I tak má ale své velké kouzlo, protože právě 24. prosince se scházejí u štědrovečerní večeře celé rodiny a navzájem se obdarovávají.

Obdarovávání patří ke starým tradicím. O vánočních darech rozdávaných v předvečer Štědrého večera v Čechách se zmiňoval už benediktinský mnich Jan z Holešova, žijící na přelomu 14. a 15. století za vlády českého krále Václava IV. Podle něj lidé na paměť narození Ježíše Krista posílají v tento večer „příjemné a vybrané věci, a zvláště vonné, vložené mezi dvěma krásnými miskami”.

Svíčky v betlémské bazilice Narození páně

Svíčky v betlémské bazilice Narození páně

FOTO: Nasser Shiyoukhi, ČTK/AP

Dary však měly v pozdním středověku mnohdy podobu úplatků a často byly vymáhány i násilím. Zvyk obdarovávat o Štědrém večeru děti se však stal v českých zemích nedílnou součástí Vánoc až v 19. století. Dary ale bývaly většinou praktické a pro mnohé chudé lidi byla největším darem o malinko bohatší tabule, což potvrzují i mnohá jídla, jako byl kuba s mastnou hubou, což jsou vařené krupky s houbami.

Až v posledních desetiletích se Vánoce staly také symbolem konzumu a děti soupeří s kamarády, kdo dostal dražší dárek.

K Vánocům však patří i další tradice, především zdobení stromečku, které je ale relativně nové, objevilo se až v 19. století. Ze stejné doby pochází i tradice jíst kapra. Správně se ovšem měl člověk po celý den postit, aby bylo možné spatřit zlaté prase.

Kapr s bramborovým salátem

Kapr s bramborovým salátem

FOTO: Profimedia.cz

Mnohem delší tradici představují zapalování františka a purpury, levných to náhrad kadidla, kterým mohl kněz přijít vykuřovat dům, než ho vykropí a ochrání před pekelnými silami. Tradiční jsou i betlémy, připomínající narození Ježíše, i když většinou si je lidé už nevyřezávají sami.

Mnozí také zamíří večer na půlnoční mši, i když jinak do kostela třeba nechodí. Návštěva kostela však dává Štědrému dni slavnostní rámec.

Upečené linecné z těsta s vařenými žloutky

Upečené linecké z těsta z vařených žloutků

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Vánoce jsou především křesťanským svátkem - mnozí katolíci zamířili do Říma, protože jsou zvědaví, jak je bude připomínat nový papež František, který také ve středu požehná městu a světu. Několik tisíc lidí dorazilo v úterý do palestinského Betléma, aby navštívili místo, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus.

Vánoce v Betlémě

Vánoční procesí vedl jeruzalémský patriarcha Fuád Tval, který je hlavou katolické církve ve Svaté zemi. V Betlémě bude celebrovat půlnoční mši, na niž je letos přizvaná kromě jiných také šéfka diplomacie Evropské unie Chatherine Ashtonová. Na půlnoční mši do Betléma jezdí pravidelně také palestinský vůdce Mahmúd Abbás, ač je muslim.

Křesťanka se zapálenou svíci v bazilice Narození páně

Křesťanka se zapálenou svíci v bazilice Narození páně

FOTO: Nasser Shiyoukhi, ČTK/AP

Izrael uvolnil kvůli Vánocům bezpečnostní opatření a pustí do Betléma 26 000 palestinských křesťanů z jiné části země a z pásma Gazy. Poutníci většinou do města Ježíšova rodiště putují z Jeruzaléma, který je nedaleko Betléma.

Na náměstí Jesliček, které se nachází před bazilikou postavenou před 1700 lety nad místem Ježíšova narození, vyšel dopoledne průvod vedený hráči na dudy. To je pozůstatek po Británii, která Palestinu do roku 1948 spravovala.