Experiment započatý na začátku devadesátých let v těchto dnech výzkumníci poprvé prezentovali a jejich závěry si přišli poslechnout právě sledovaní lidé.

Mezi 1. dubnem 1991 a 30. červnem 1992 dostaly tehdejší maminky, které v uvedeném období porodily, zajímavou nabídku – dalších dvacet let budeme sledovat vás, vaše dítě i vaše soukromí pomocí dotazníků, jste pro? Více než 7,5 tisíce lidí kývlo. Plných dvacet let sice vydržela jen čtvrtina z nich, i tak se ale výzkumníkům sešlo na 200 000 vyplněných dotazníků od rodičů, později i od jejich dětí a také od lékařů a učitelů.

Pečlivé sledování

Dotazníky si přitom nelze představovat jako pár jednoduchých otázek, ale spíš jako soubor malých knížek. „Velmi pečlivě jsme sledovali sociální, ekonomickou i zdravotní stránku života, zaznamenávalo se bydlení, nemoci, škola, operace. Všechna data se musela digitalizovat a vznikl databázový systém, který teď může pomoci při zkoumání například zdraví v souvislosti s bydlením, stravovacími návyky, sociálním postavením a přehršel dalších věcí,“ řekla Právu manažerka studie Lenka Andrýsková.

Jeden z výzkumníků Pavel Piler v archivu s tisíci krabicemi vyplněných dotazníků.

Jeden z výzkumníků Pavel Piler v archivu s tisíci krabicemi vyplněných dotazníků.

FOTO: Petr Kozelka, Právo

Díky sesbíraným a přísně anonymním datům tak výzkumníci například vědí, že maminky v devadesátých letech nebraly životosprávu moc vážně – kouřily v těhotenství i po porodu, jedly hlavně červené maso a málo zeleniny, polovina matek už v šesti týdnech začala dětem dávat umělou výživu. Na druhou stranu ale matky kouřily méně než ženy například v Anglii.

„Víme také, že například u dětí nejvíc hrozí obezita od 11 let. A ohroženi jsou spíš chlapci než dívky, hoši totiž v této době začnou mít jiné zájmy než sport, naopak dívky už se chtějí líbit, a tak o sebe víc dbají. Zjistili jsme také, že 80 procent patnáctiletých už okusilo alkohol, víme, že nejvíce dětí této generace chtělo být programátory, u dívek vedlo přání stát se herečkou,“ vyjmenovala některé zajímavé poznatky Andrýsková.

Setkali se v Brně

Minulý týden se lidé, kteří výzkumníky po dvacet let nechali nahlížet pod pokličku vlastního života, setkali v Brně na slavnostní prezentaci výsledků.

„Zeptali se nás, jestli bychom byli ochotní do toho jít, a já na to kývla. Dotazníky jsme vyplňovali poctivě těch dvacet let. O škole, o zdraví, rodině, prostě o všem. Na čas to bylo poměrně náročné, protože dotazníky byly opravdu obsáhlé, ale zvládli jsme to v pohodě. Šla jsem do toho proto, že to vidím jako možnost pomoci vědcům a zdravotníkům, s tím nemám problém,“ přiznala Jana Guldová z Brna, která na setkání v Centru pro výzkum toxických látek Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox) dorazila i se svou dcerou.

„Zdraví a kvalita života jsou témata, která se nejen prolínají všemi národními i evropskými výzkumnými strategiemi, ale zajímají každého z nás, ať už se jedná o zdravý vývoj dětí nebo aktivní stárnutí populace. Pro správnou identifikaci širokého spektra faktorů působících na zdraví jsou ale nezbytné právě dlouhodobé studie a společná interpretace jejich výsledků. Tato studie může k tomuto procesu významně přispět, zvláště, kdyby se povedlo získat alespoň část jejích bývalých respondentů pro další spolupráci,“ přála si ředitelka Recetox Jana Klánová.

Výzkumníci totiž neusnuli na vavřínech a už plánují další dlouhodobé studie, pro které by chtěli získat právě děti účastníků prvního výzkumu.

Potenciál dat nevyčerpán

Výzkum se uskutečnil v rámci evropského projektu ELSPAC, který sledoval 40 tisíc lidí v šesti státech. „Jedinečnost studie je mimo jiné dána provázáním dat z různých zdrojů a období,“ pochvaloval si koordinátor projektu Lubomír Kukla.

„Potenciál získaných dat nebyl zcela jistě vyčerpán, jde o unikátní dlouhodobý výzkum první kohorty dětí narozených v nových společenských podmínkách a vyrůstajících v transformačním období české společnosti. Nyní jsou v období nastupující dospělosti a je důležité vědět, jak se jim daří a co jejich životy ovlivnilo,“ zakončil vedoucí Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny Petr Macek.