„Ministr řídící finance nebo jiný resort totiž rozhoduje jako správní orgán a z toho lze dovodit, že se na něj lustrační zákon vztahuje,“ řekl Právu Gerloch.

Narážel tím na fakt, že ministr řídí ministerstvo, které je správním orgánem, zatímco třeba místopředseda vlády nebo ministr bez portfeje pod sebou žádný úřad obvykle nemá.

Právě lustrační zákon z roku 1991 je zacílen na funkce obsazované volbou, jmenováním nebo ustanovováním v orgánech státní správy.

Babiš i miliardy z Evropské unie

Podle Gerlocha by mohl situaci vyřešit zákon o státní službě, který je jedenáct let platný, ale není účinný, neboli nelze v tuto chvíli podle něj postupovat. Ten totiž odděluje úřednické funkce od politických, kterých by se lustrace tím pádem neměly týkat. Jeho přijetí by pomohlo vyřešit i Babišův případ.

Urychlené přijetí služebního zákona budoucí koalice shodně označuje za prioritu. A to kvůli čerpání miliard z Evropské unie. Ta hrozí, že dotace utne, pokud služební zákon nebude.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že nový zákon by mohl vstoupit v platnost v polovině příštího roku. Soc. dem. se na přípravě zákona shodla s hnutím ANO při jednání v noci na pátek.

Soc. dem. už na konci minulého volebního období připravila změnu tohoto zákona, která ale kvůli předčasným volbám spadla pod stůl. Nyní chce svůj návrh oprášit. Změna počítala s tím, že služební zákon se nebude týkat členů vlády.

Svůj návrh změny služebního zákona chystá také Rusnokova vláda v demisi. Z dostupných informací ale vyplývá, že do Sněmovny by mohl dorazit až v prvním čtvrtletí příštího roku a zejména soc. dem. příliš nepočítá s tím, že by tento návrh využila.