První setkání církví se soc. dem. na téma restitucí s představiteli České biskupské konference, Federace židovských obcí a Ekumenické rady církví se uskuteční v pražském Arcibiskupském paláci.

Hostitelem bude kardinál Dominik Duka, ekumenickou radu bude zastupovat předseda Joel Ruml a židovskou federaci předseda Petr Papoušek.

Sobotka chce dojednat především snížení 59miliardových náhrad zvyšovaných o inflaci v průběhu třiceti let.

„Jediná cesta, která existuje, je změna smluv,“ prohlásil Sobotka už minulý týden.

„Na jednání půjdu jako zástupce občanů, kteří požadují revizi církevních restitucí a dali k tomu ve volbách ČSSD mandát vítězné strany. Chci jednat mimo jiné o výrazném snížení dopadu restitucí na státní rozpočet, o účelu, na který budou prostředky z finančních náhrad používány, nebo třeba o vynětí areálu Pražského hradu z restitucí,“ dodal v pondělí.

Církve ustupovat nechtějí

Církevní představitelé ale vzkazují: Neustoupíme. To potvrdil v pondělí také tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, podle kterého není prostor pro snížení náhrad, jak byly dojednány v zákoně a poté stvrzeny smlouvami se státem.

„Já si nemyslím, že by mohla katolická nebo jakákoliv jiná církev přistoupit na snížení náhrad. Spíše je možné se dohodnout, jak se ty náhrady použijí,“ řekl Kraus v ČT. Připustil proto, že „budou-li nějaké možnosti k nějakému dalšímu postupu, tak není vyloučeno se na něm shodnout“.

Židovské obce podle něho již ze svých požadavků v zájmu průchodnosti loni přijatého zákona slevily.

„My už nemáme kam ustupovat dál. Předpokládám, že u těch menších církví to bude situace velice obdobná,“ dodal Kraus.

„Zákon je platný, smlouvy také, takže by asi z různých důvodů nebylo dobré je měnit,“ dodal Kraus, podle kterého se lze pouze bavit o tom, jak prostředky, které církve získají, využijí.

Církve nabídnou sociální projekty

„Spíše bychom si dokázali možná představit nějaké projekty, na kterých se shodneme, které budou viditelně ve prospěch celé společnosti, kdy bude jednoznačně průkazné, že prostředky slouží na všeobecně prospěšné záležitosti, ať už je to charita, či nějaké další věci,“ podotkl Kraus.

Již minulý týden generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub varoval před tím, že pokud by církve nedostaly od státu dojednané finance, pak by nemohly naplnit svou očekávanou službu ve společnosti.

Proto se podle něho církve budou snažit vysvětlit svoji pozici ve společnosti, osvětlit důvod vyjednaného postupu restitucí, jehož součástí je do budoucna odstřižení církví od státního rozpočtu. Podle Holuba si také budou s šéfem ČSSD ujasňovat, co se od církví očekává.

To, že katolíci nebudou příliš nakloněni jakékoli revizi smluv týkajících se vrácení majetku a vyplacení finančních 59miliardových kompenzací v průběhu příštích třiceti let, naznačil již dříve také osobní tajemník arcibiskupa pražského Duky Milan Badal.

„Ústupkem jsou již dluhopisy“

„Zákon platí a ústupek jsme nabídli už několikrát, např. v dluhopisech, které by bylo možné přijmout za část finanční náhrady, aby to odlehčilo státnímu rozpočtu,“ řekl Badal.

I on vidí cestu k dohodě spíše v sociálních projektech. „Jsme ochotni téměř všechny ty peníze znovu dát do charitativních projektů a to si myslím, že to by měl být předmět skutečného jednání a skutečné spolupráce,“ uvedl Badal.

Ještě před schůzkou se zástupci církví probere Sobotka restituce s šéfem lidovců Bělobrádkem. Pro KDU-ČSL jsou ale církevní restituce uzavřenou záležitostí. Hnutí ANO naopak stejně jako soc. dem. kritizuje finanční náhrady.