Na pracovišti, jednom ze tří na světě, se jí a jejím kolegům podařilo vyvinout látky, které vyléčí otravy způsobené bojovými látkami. Včetně sarinu.

Práci s nebezpečnými látkami si vybrala sama. Po dokončení studia farmaceutické fakulty se jí práce v lékárně zdála příliš stereotypní a málo tvůrčí. Proto zamířila na katedru toxikologie Vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové.

„Léta se tu pracuje s nervově paralytickými látkami, zejména organofosforovými sloučeninami jako sarin, soman nebo VX. Je to jediné pracoviště u nás, kde se při výzkumu používají zvířata,“ prozradila Bartošová a upřesnila, že se podílela nejen na vývoji protilátek, ale i profylaktik, léků užívaných v předstihu před možnou otravou. „Profylaktika jsme vyvíjeli například jako náplasti. Po nalepení na záda chrání vojáka až osm hodin,“ dodala.

I ona se bála

V laboratoři se Lucie Bartošová setkávala s jedy většinou ve formě ampulí. Ačkoli se označují jako plyny, jsou tekuté. „Plyn se z nich stává až po rozbití ampule. U sarinu, který se nejlépe odpařuje, nastává otrava vdechnutím. VX se zase neodpařuje téměř vůbec – do těla proniká přes kůži,“ vysvětluje vědkyně. Podobně jako yperit poprvé jako hromadná zbraň použitý už v první světové válce.

„Je to zpuchýřující látka. Příznaky zasažení se totiž objeví až třeba za 24 hodin. A čím později se začne s léčbou, tím hůře,“ upozornila Bartošová. A přiznává, že i ona se bála. „Ale věřila jsem spolupracovníkům i zabezpečení. Také jsme při sobě měli autoinjektory, které bychom v případě zasažení okamžitě aplikovali. Mají je u sebe i vojáci v boji,“ dodala.

Výzkumu se věnovala od přelomu tisíciletí do roku 2011. Nyní pracuje v Centru transferu biomedicínských technologií, kde se snaží pomoci vědcům uplatnit jejich výzkumy v praxi a také je ochránit proti krádežím duševního vlastnictví.