„Obávám se, že v letošním roce, když tu není vláda, tak není reálné o dluhopisech uvažovat,“ řekl v pondělí Právu generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Podle zákona o majetkovém vyrovnání státu a církví dostanou církve a náboženské společnosti do konce prosince první splátku ve výši dvou miliard. Církve už za Nečasovy vlády jednaly s ministerstvem financí o tom, kolik z toho by měly být dluhopisy.

„Chtěli jsme ukázat ochotu spolupracovat“

Kardinál Dominik Duka např. po letošních červnových povodních říkal, že díky tomu, že převezmou větší část peněz formou dluhopisů, bude moci vláda peníze použít např. na likvidaci následků záplav.

My se nikam nehrneme, možná to bude jeden z bodů, na kterém se nedomluvíme, a KDU-ČSL bude v opozicimístopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka

„Pan kardinál deklaroval, že chceme část peněz převzít formou dluhopisů. Bylo to něco, na čem jsme chtěli ukázat, že jsme ochotni spolupracovat,“ uvedl Holub.
Podle něj jednání s financemi byla v závěrečné fázi.

„Pak ale přišly předčasné volby a ministerstvo financí nám po nich dalo najevo, že další jednání by měla dokončit až vláda vzešlá z voleb,“ podotkl.

Náměstek ministra financí Jan Gregor soudí, že za odkladem dluhopisů jsou technické obtíže. „Nyní jsme ve fázi, kdy jsme dostali od církví technické připomínky,“ řekl v pondělí Právu. O tom, jestli by se stihly podepsat smlouvy ještě do konce roku, nechtěl spekulovat.

Stát se zavázal církvím vrátit majetek v hodnotě 75 miliard a vyplatit během třiceti let náhradu 59 miliard korun plus inflaci za majetek, který nelze vydat. Hlavně tato kompenzace, která se může vyšplhat až na 96 miliard, je trnem v oku soc. demokracie a je možnou zásadní překážkou vzniku vlády ČSSD, ANO a lidovců.

Soc. demokracie by ráda kompenzace zkrátila a také na rok zastavila vydávání majetku. Na její stranu se začíná přiklánět zatím nerozhodnuté ANO. „Převládá názor, že není možné to nechat být, tak jak to leží a běží. Nějakým způsobem na to reagovat musíme,“ řekl Právu vyjednavač ANO Martin Stropnický.

Lidovci jsou proti

Zásadně proti jsou ale lidovci. „My se nikam nehrneme, možná to bude jeden z bodů, na kterém se nedomluvíme, a KDU-ČSL bude v opozici,“ reagoval pro Právo první místopředseda Marian Jurečka.

Dodal, že přistoupí na revizi, jen pokud církve samy svolí se změnou zákona. „Pokud by chtěly církve k takovému kroku samy přistoupit, tak jim bránit nebudeme. Ale nebudeme součástí procesu, který bude vytvářet na církve nátlak,“ podotkl.

Katolická církev, která je většinovým příjemcem finanční náhrady – z 59 miliard jí připadá 47 miliard –, zatím o novém vyjednávání ale nechce slyšet.

Církve: Bez dohody budou soudy

„Podle nás není na tom zákonu dnes měnitelné nic, kromě toho, že část peněz se bude vyplácet formou dluhopisů,“ řekl Holub za biskupy.

Doufá, že se jim podaří politiky od jejich úmyslu odvrátit. Kdyby parlament změnil zákon bez jejich požehnání, obrátí se na soudy.

„Ta věc není otázkou dalšího vyjednávání, ale věcí zákona, kterou řeší soudy. My budeme nejdříve chtít vysvětlit politikům, jak se k té částce došlo a že s ní souhlasil i ministr kultury ČSSD Pavel Dostál,“ podotkl Holub.

Bývalý ministr kultury Pavel Dostál

Bývalý ministr kultury Pavel Dostál

FOTO: Archiv, Právo

Ministerstvo kultury pod Dostálovým vedením před více než deseti lety sepsalo odhad majetku zabaveného církvím, který se pohyboval okolo 100 miliard. Topolánkova vláda poté přišla s odhadem 134 miliard korun.

Podle ústavních právníků nelze restituční zákon bez soudních následků měnit. Důvodem jsou totiž smlouvy mezi státem a církvemi, kde se obě strany podpisem expremiéra Petra Nečase a představitelů šestnácti církví na jaře zavázaly dodržovat zákon platný v době podepsání smluv.

Exministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval pro Novinky.cz na zpochybňování restitucí soc. demokraty a šéfem ANO Andrejem Babišem odmítavě.

„Zaprvé si myslím, že je to zpochybňování právní jistoty, protože ten zákon byl diskutován déle než 15 let, nakonec byl demokratickou formou schválen a stvrzen i Ústavním soudem,“ řekl Kalousek.

„Zadruhé je to neslušné a i nemožné, protože nejde jen o zákon samotný, ale na základě tohoto platného zákona, a ústavně konformního zákona, byly sepsány smlouvy mezi státem a církvemi. A smlouvy můžete měnit pouze po dohodě obou stran. Nemůžete je měnit jednostranně, a to ani v tom případě, kdy jste vybaven pravomocí schvalovat zákony,“ dodal Kalousek.