„Kolem roku 1900 byla hranice dožití v průměru 55 let. Nyní je to 79 let, takže jsme si dokázali za století prodloužit pravděpodobnost dožití o 24 let,“ uvedl pro Právo Jindřich Špinar, přednosta Interní kardiologické kliniky ve Fakultní nemocnici v Brně.

„Navíc před měsícem vydala Světová zdravotnická organizace studii, podle níž se každá druhá dívka a třetí chlapec dožijí sta let. O tom, kam to půjde, zatím lze jen spekulovat, ale podle vědců je lidský organismus nastavený tak, že by se mohl dožít až sto padesáti let,“ poznamenal Špinar.

Příčiny toho, že se lékařské vědě podařilo takto prodloužit lidský život, jsou podle kardiologa dvě.

„Na konci 20. století jsme zvládli infekce, například tuberkulózu, a také stále úspěšněji bojujeme s kardiovaskulárním onemocněním. Zabraňujeme vzniku trombóz, tedy jednoduše řečeno nedopouštíme, aby se nám někde srazila krev,“ vysvětlil Špinar.

Jak aktivně žít ve stáří

Světová zdravotnická organizace přišla i s konkrétními čísly, jak bude věkové rozložení obyvatelstva vypadat už za pár desítek let. „Počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z 11 procent v roce 2006 na 22 procent do roku 2050. V této době bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí do 14 let,“ tlumočila redakci Práva výsledky studie ředitelka kanceláře WHO v České republice Alena Šteflová.

Už v roce 2050 bude v České republice mnohem více stoletých lidí, kteří byli v údajích pro rok 2000 téměř neviditelní. Nejsilnější věková kategorie, jež byla okolo 20 a 50 let, se za necelých čtyřicet let promění tak výrazně, že nejvíce bude sedmdesátníků.

V rozvojových zemích seniorů rychle přibývá

„Přestože rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté, do padesáti let v nich bude více než 80 procent seniorů, zatímco v roce 2005 to bylo šedesát procent, fenomén stárnutí je i problémem České republiky,“ uvedla Šteflová.

„Studie, které hovoří o téměř běžném dožití se sta let a konkrétním věkovém rozložení, nemusí být naprosto přesné, ale trend stárnutí obyvatelstva a prodlužování průměrné délky života je neoddiskutovatelný. Nyní se proto musíme zabývat tím, jak smysluplně využít potenciál starších lidí,“ dodala Šteflová.

Světová zdravotnická organizace například hodnotí kvalitu života a snahu jednotlivých států o co nejdelší zachování zdraví a nezávislosti svých seniorů. V tomto srovnání dopadlo Česko nejlépe z nových států EU, ale odborníci z WHO Čechům vyčítají nízkou fyzickou aktivitu seniorů, nedostatečné zapojení do dobrovolnických aktivit a špatný zdravotní stav starších občanů. Tuzemští senioři jsou také kritizováni za kuřáctví, vysokou spotřebu alkoholu a obezitu.

Nejlepších výsledků dosáhly Švédsko, Dánsko a Irsko, nejhůře se umístily Polsko, Slovensko a Maďarsko.