Ani 25 stížností však nemusí být definitivní, protože s ohledem na dobu stahování dat z datových schránek nelze zcela vyloučit, že nějaká stížnost odeslaná včas bude do datové schránky NSS doručena později.

Mezi stížnostmi, kterými se již soud nebude zabývat, jsou například ty, které neměly zákonem předepsanou formu. Typicky jde o elektronická podání bez zaručeného elektronického podpisu. U dalších podání bylo z obsahu zřejmé, že pisatelé nežádali vyslovení neplatnosti volby některého ze zvolených kandidátů, nýbrž pouze vyslovovali kritické názory na volební a povolební dění. Jeden z odmítnutých návrhů byl také podán předčasně.

Ostatními podněty se volební senát s předsedou Vojtěchem Šimíčkem nadále zabývá. "Senát komunikuje s účastníky řízení, například některé z navrhovatelů vyzývá k odstranění vad podání. U některých stížností totiž není zřejmé, čeho se navrhovatelé domáhají, a zdali se vůbec jedná o volební stížnost," popsala Dostálová.

Soud rozhoduje do 20 dnů

Jména stěžovatelů ani obsah stížností soud nezveřejňuje. O podání návrhu informoval například Jiří Bezděk z Aktivu nezávislých občanů. Stěžuje si v něm například na způsob financování politických stran v Česku a nerovnoměrné zastoupení jednotlivých subjektů v médiích.

Zákon o volbách do Parlamentu ČR dává Nejvyššímu správnímu soudu pravomoc posuzovat návrhy na neplatnost volby konkrétního kandidáta či kandidátů. Návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb. Soud rozhodne do 20 dnů od obdržení návrhu, nemusí přitom svolávat veřejné jednání. Posledním rozhodovacím dnem tedy bude 29. listopad. NSS dlouhodobě zastává doktrínu, že do hlasování nezasahuje, pokud zjištěné pochybení nemohlo ovlivnit výsledek voleb.

Přinejmenším dva podněty dostal v souvislosti se sněmovními volbami také Ústavní soud. Jeden podal předseda ústřední reprezentace Československé strany socialistické Jaroslav Vojtek, druhý Aktiv nezávislých občanů. Po předchozích volbách před třemi lety NSS dostal v zákonné lhůtě 45 stížností, žádné z nich nevyhověl.