Hlavní obsah

Štěch: Snaha o pomstu jim zatemnila mozek. Nejsme ale kati

Právo, Jiří Ovčáček

Předseda Senátu Milan Štěch v rozhovoru pro Právo přivítal rezignaci Zdeňka Škromacha, Michala Haška a Jeronýma Tejce. Přesto se domnívá, že se k tomuto kroku měli odhodlat dříve. Odmítl rovněž tvrzení, že by byli lidé s jiným názorem v ČSSD umlčováni.

Foto: Petr Horník, Právo

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD)

Článek

Pane předsedo Senátu, co říkáte tomu, že nejprve ve čtvrtek večer před televizními kamerami rezignoval Zdeněk Škromach a v pátek Michal Hašek s Jeronýmem Tejcem?

Nějak to neřeším. Myslím si, že všichni tři rezignovali pozdě. Zbytečně vytvářeli napětí, nepřispěli ke včasnému zklidnění situace. Bylo to pět minut po dvanácté. Ale dobře nakonec, že to udělali, protože tím asi umožnili snazší průběh nedělního mimořádného ústředního výkonného výboru. Jestli to koordinovali nebo ne, to není důležité.

Z úst Michala Haška a Jeronýma Tejce zaznělo i to, že v ČSSD jsou lidé s jiným názorem umlčováni, pořádá se hon na čarodějnice, používá se normalizační slovník. Je tomu tak podle vás?

To je jejich názor. Jak se říká, tonoucí se stébla chytá. Vytvářejí si alibi. Domnívám se, že členská základna i veřejnost si udělaly názor. Ten je pro mě rozhodující. Myslím si, že kdyby se toto stalo za Miloše Zemana nebo Jiřího Paroubka, už by pravděpodobně nebyli členy soc. dem. Jsem přesvědčen, že současné vedení je velmi kolektivní orgán, velmi demokratické a velmi se snaží udržet jednotu strany. Možná až tak, že takovéto povahy to dokážou zneužívat.

Zdeněk Škromach je místopředsedou Senátu. Měl by v této funkci zůstat?

Platí pro všechny, že na tuto otázku by došlo tehdy, když by svým konáním dál poškozovali ČSSD, případně se snažili vytvářet neřešitelné a konfliktní situace v institucích, kde mají významné postavení.

Na druhou stranu se domnívám, že všichni, včetně jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, už odvedli kus práce a byla by škoda, kdyby nemohli pro soc. dem. pracovat. Musí prokázat svojí prací, zejména ti mladší, že si uvědomili chybu. V budoucnu by měli mít šanci.

Osobně se domnívám, že není možné lidi na věky zatratit. Když člověk něco udělá hrubého proti zákonu, trest si odpyká, tak se na něj po určité době pohlíží jako na člověka čistého. Z tohoto pohledu bych nechtěl, abychom byli nějací političtí kati. Takže tuto otázku zatím nechci otevírat.

Zklamali vás z lidského hlediska ti, kteří se na předsednictvu pokusili sestřelit Bohuslava Sobotku?

Jsem už životem ošlehán a cítil jsem, že není úplně všechno v pořádku. Ale také jsem hodně důvěřivý a věřil jsem, že snad pochopí, o jak vážné věci jde. Že tato země potřebuje změnu, že potřebuje vedení, které bude orientováno proobčansky. Dosud zde byly spíše vlády, které byly v zájmu lobbistických skupin. Přes to napětí, které se vyskytlo, jsem věřil, že před volbami táhnou za jeden provaz a že si snad uvědomují, že je to potřeba i po volbách.

Ale ukázalo se, že jejich sobectví, osobní zájem a ego vítězí nad tím, o čem jsem hovořil. Možná že to je další životní poučení, abych nebyl tak důvěřivý, takový dobrák.

Na druhou stranu kdybychom k lidem přistupovali s předsudky, nebyli bychom schopni vytvořit atmosféru k jednání. Je to velmi vážná kolize, my jsme se za ni omluvili. A všem občanům se znovu omlouvám.

Po srpnovém zasedání ústředního výkonného výboru, kde se tajně hlasovalo, zda je Sobotka kandidátem na premiéra, jste neočekával, že se pokusí o něco takového po ohlášení výsledků voleb?

Samozřejmě že jsem viděl zejména chování Jeronýma Tejce, které mě velmi zklamalo, protože ho znám řadu let. Vím, že ještě před půl rokem měl názory diametrálně odlišné. A pak šlo i o chování (brněnského primátora) Romana Onderky.

Prosili jsme je, aby nevytvářeli atmosféru nedůvěry před volbami, že to tajné hlasování povede k tomu, že se bude psát, že Bohuslav Sobotka nemá plnou důvěru. A oni vůbec na nás nechtěli reagovat, nechtěli nás vyslyšet, válcovali to. Ale pořád jsem byl přesvědčen, že to je velmi malá menšina. Dokonce jsem si myslel, že Hašek je tak inteligentní a tak prozíravý, že si uvědomí, do jak nebezpečné hry by se pustil.

Přišlo mi však, že jejich snaha o pomstu jim, s odpuštěním, zatemnila mozek. Myslel jsem si, že v tomto se od nich Hašek liší, že je v něm přece jenom drobet nějakého státníka. Ale ukázalo se, že jsou v tomto velmi přízemní, nevyzrálí a nezkušení. Ani jsem nevěděl, že pan Hašek už možná takové praktiky na komunální úrovni uplatnil. Kdybych to věděl, tak jsme si na to dávali větší pozor.

Snažím se udržet dobrou atmosféru v Senátu, a to jak v klubu ČSSD, tak napříč politickým spektrem. Chci svým dílem přispět k tomu, aby soc. dem. měla dobrý obraz.

Nakolik povolební drama poškodilo sílu a pozici soc. dem. ve vyjednávání?

Samozřejmě že to soc. dem. poškodilo. I uvnitř strany to způsobilo různé pocity, s některými kolegy se nám bude hůře komunikovat. Podotýkám, nyní se pozornost soustředí na nás. Nedávno jsem šel do televize, kde se hovořilo o možných programových průsečících. Studoval jsem kvůli tomu programy stran. Některé z nich, zejména ANO, jsou tvořeny lidmi, kteří ještě nedávno byli členy ČSSD. Jsou tam lidé velmi levicoví, ale i silně pravicoví. Jestli u nás byly problémy personální, tak nebyly problémy programové. V tomto je soc. dem. snad nejčitelnější strana na politické scéně.

U některých našich potenciálních partnerů můžou tyto problémy existovat, v některých otázkách se teprve budou orientovat. Myslím si, že pozornost bude za čas věnována jiným. Na druhou stranu to dává prostor pro dohodu. Není tam nějaké úzké vyhranění. Vidím, že cíle, které říká Andrej Babiš, máme vcelku shodné. My také chceme efektivní stát, my také chceme, aby se na státu nikdo nepřiživoval, my chceme rychlou vymahatelnost práva.

Myslím si, že budeme nevěsta velmi bohatá. Je otázka, zdali se bude seriózně jednat a zdali bude snaha nalézt přijatelné kompromisy. Jsem v tomto zatím mírný optimista.

Jenže lidovci nechtějí slyšet o jakémkoliv zásahu do církevních restitucí.

To je vážná věc. Už před volbami jsem musel odpovídat některým lidem, kteří reagovali na prohlášení komunistů, že bude referendum o církevních restitucích. Ano, ať je. Ale je třeba říct i to B, co s referendem. Jsem přesvědčen, že bych odhadl, jak dopadne. Dnes 81 procent lidí dle průzkumů chce církevní restituce úplně zrušit. Každý aspoň trochu informovaný člověk ví, že to protagonisté z církví i bývalé vládní koalice udělali velmi mazaně tím, že vše ošetřili ještě smluvně.

Považuji to za velký problém. Pokud přijdou právníci a řeknou, že se to dá překonat, tak věřím, že celé vedení soc. dem. bude pro. Zatím to ale nikdo není schopen konstatovat. Doufám ale, že si všichni uvědomí, že pokud nemáme peníze na zvyšování důchodů, na slušné přídavky pro děti, na aktivní politiku zaměstnanosti, investice, tak dávat nyní takové velké finanční náhrady církvím je hazard s veřejnými financemi. Pokud ANO hovoří o funkčním státě, tak by s námi o této situaci měli seriózně jednat.

Doufám, že i lidovci budou hledat nějaký kompromis. My nechceme házet církvím klacky pod nohy, aby nemohly fungovat. Možná bychom mohli uvažovat o německém modelu s daňovými asignacemi. Souhlasím, že to může být téma, které může velmi komplikovat uzavření koaliční shody.

Celý rozhovor s Milanem Štěchem si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám