Hlavní obsah

Veřejný sektor je bez skrupulí vysáván, varovala tajná služba

Právo, Jakub Troníček
Praha

Zajišťování veřejných služeb pomocí soukromých firem vede podle civilní kontrarozvědky často místo slibovaných úspor spíše k tzv. „malým domů“ a k systematickému vysávání peněz z jednotlivých úřadů nebo institucí.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Bezpečnostní informační služba (BIS) před tzv. outsourcingem a projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru varuje ve své výroční zprávě za rok 2012, kterou dnes zveřejnila na svých internetových stránkách.

Tento stále oblíbenější model podle tajné služby provází síť osobních vazeb a spřízněných firem, stejně jako systém manipulací s veřejnými zakázkami a zneužívání evropských dotací. Agenti BIS také varují, že prostřednictvím rozšířeného outsourcingu se příslušné orgány mimo jiné efektivně zbavují vlastní zodpovědnosti.

„Počet nekvalifikovaných, za nic neodpovídajících úředníků, kteří jsou ve funkcích pouze díky personálnímu klientelismu, je dokonce možno chápat jako jeden z parametrů určujících míru nefunkčnosti výkonu veřejné správy jako takové,“ konstatuje kontrarozvědka v části zprávy věnované organizovanému zločinu.

Jako příklad neefektivního outsourcingu zmiňuje služba ministerstvo dopravy, které si za dobu tří let najalo za 450 miliónů korun pět externích advokátních kanceláří na právní služby. Vedle toho materiál uvádí také poradenské služby při získávání evropských dotací nebo oblast vzdělávání úředníků soukromými subjekty. „Běžnou praxí pak bylo vzdělávání zaměstnanců veřejné správy soukromou institucí prostřednictvím jiných zaměstnanců veřejné správy,“ poznamenala BIS.

Plzeňské depo za 12 miliard

Projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (tedy tzv. PPP projekty) jsou pak podle kontrarozvědky sice propagovány jako výhodná alternativa, ale ve skutečnosti k prosazování veřejného zájmu nevedou. Stojí za tím mimo jiné právě najímání externích konzultantů a outsourcing poradenských činností.

Vedení jednotlivých projektů je podle tajné služby nákladné a neefektivní, což umožňuje systematické vysávání rozpočtů podobně jako v případě evropských dotací. „Nebezpečí je v tomto případě o to větší, že jde o skryté tunelování na dluh a přenášení dlouhodobých mandatorních závazků veřejných rozpočtů na budoucí generace správců veřejného majetku,“ uvádí výroční zpráva tajné služby.

Konkrétním příkladem takového problematického projektu je podle BIS spolupráce plzeňské radnice s firmami kolem společnosti Škoda Transportation při výstavbě nového depa pro plzeňský dopravní podnik a servis jeho vozidel.

„Jde o mimořádně závažný projekt přesahující cenou cca 12 miliard korun, dobou trvání 29 let a mírou rizik jiné srovnatelné projekty,“ varuje kontrarozvědka s tím, že plzeňský projekt provází řada pochybností včetně té o finanční výhodnosti pro město.

Reklama

Výběr článků

Načítám