Článek
Právu se podařilo získat podrobnější informace o tzv. džentlmenské dohodě mezi kardinálem Dominikem Dukou a prezidenty Václavem Klausem a poté i Milošem Zemanem.
Obrysy dohody se začaly rýsovat již v roce 2010, kdy se Klaus s Dukou domluvili na společném užívání katedrály sv. Víta a na tom, že Hrad poskytne církvi „k užívání potřebné nemovitosti“, přičemž „zajistí jako doposud veškerou péči o tyto nemovitosti“.
Pražské arcibiskupství pak letos v létě požádalo stát na základě restitučního zákona o vydání devíti budov na Hradě a pozemků pod nimi, které mu v minulosti patřily. Plánuje je vyměnit za dva objekty, jež vlastní Správa Pražského hradu a které má už léta církev v pronájmu.
„Ta džentlmenská dohoda mezi panem kardinálem a pány prezidenty spočívá v tom, že získáme Staré proboštství a Mladotův dům, které dnes používáme. My naopak dáme státu budovy potřebné pro zabezpečení Hradu, až je dostaneme,“ vysvětlil ve středu Právu princip dohody generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Prezident republiky a arcibiskup pražský a primas český se dohodli na tom, že Kancelář prezidenta republiky, respektive Správa Pražského hradu, poskytne pro řádné zajištění potřeb římskokatolické církve při péči o katedrálu k užívání potřebné nemovitosti na Pražském hradě, a to Metropolitní kapitule sv. Víta v Praze. Kancelář prezidenta republiky, respektive Správa Pražského hradu, zajistí jako doposud veškerou péči o tyto nemovitosti. |
---|
Z prohlášení D. Duky a V. Klause 24. 5. 2010 |
Podle něj církev musela nejdříve o šest domů ve Vikářské ulici, jeden ve Zlaté uličce, věž Mihulku a kostel Všech svatých, včetně pozemků, požádat, aby měla něco v ruce.
„Nejednáme jen s panem prezidentem, ale i s parlamentem a vládou. Pokud nezískáme ty nemovitosti zpět, tak nebudeme mít jistotu, že dojde ke směně, a museli bychom chtít, aby nám ty domy stát daroval,“ poznamenal Holub.
Rusnok: Důvody jsou přízemní
Celá třenice kolem vracení budov na Hradě vznikla proto, že ministr vnitra v demisi Martin Pecina chtěl, aby vláda připravila zákonné opatření, které by vrácení budov na Hradě zabránilo. To po Dukově pondělní intervenci odmítl premiér Jiří Rusnok se slovy, že o tom musí rozhodnout až Sněmovna vzešlá z voleb. [celá zpráva]
Ve středu po jednání vlády uvedl, že ministři kultury, spravedlnosti a vnitra mají do čtrnácti dnů zpracovat návrh řešení situace, aby se problémem mohla neprodleně zabývat příští vláda, protože Hrad bude muset do 8. února o navrácení budov rozhodnout.
Budu se snažit připravit i variantu případného odložení církevních restitucí
„Je to vyloženě politická záležitost, podle mého soudu zbytečně příliš politická, ale v Čechách to tak prostě chodí, symbolická,“ uvedl Rusnok.
„Myslím, že ta věcná podstata toho problému je mnohem přízemnější, než se na první pohled může zdát,“ dodal Rusnok.
Pecina počítá s tím, že pro příští vládu připraví podklady. „Budu se snažit připravit i variantu případného odložení církevních restitucí nebo pozastavení o rok,“ uvedl.
S návrhem vydávání majetků církvím o rok pozastavit přišla v úterý soc. demokracie. Podle sekretáře biskupů Holuba je smutná zpráva, že ČSSD „slibuje nesmysly“, ale že pokud k tomu dojde, nezbude jim než rok počkat. Tomu, že stát vydávání úplně zvrátí, nevěří. Znamenalo by to podle něj návrat k totalitě.
„My budeme mít podané všechny výzvy předtím, než dojde k eventuálnímu pokusu o změnu zákona. A ty výzvy budou, jestli nežijeme v diktátorských časech, podány podle platného zákona. Věřím, že doby komunistické retroaktivity jsou už za námi,“ dodal Holub.
Církve mají čas na podání žádostí do konce tohoto roku. Úřady musí do šesti měsíců od podání žádosti rozhodnout o vydání.
Pokud se rozhodnou nevydat, mohou církve požádat o správní řízení, v kterém úřady musí do 12 měsíců buď majetek vydat, anebo jasně říci, proč to odmítly. Poté se budou moci církve začít soudit.
Celkově církve žádají o navrácení majetku za 75 miliard, dalších 59 miliard mají podle restitučního zákona církve získat během třiceti let jako náhradu za nevydaný majetek.