Kontrola by se neměla týkat všech, ale pouze těch, kteří mají takové postavení ve státní službě, v němž mohou nějak ovlivnit rozhodování či přímo rozhodují o věcech obecného zájmu na svých úřadech. Majetková kontrola by se mohla spustit až schválením zákona, který zatím není napsán. Kterých funkcí by se kontrola týkala, by určila vláda svým nařízením, předpokládá Gross.

Podle ministrových slov v materiálu, který předkládá vládě, jde o osoby, "s jejichž pracovním postavením by mohly být spojeny spekulace o jejich úplatnosti, jejichž pracovní prostředí vytváří podmínky k přijetí úplatku, které mají příležitost ke korupčnímu jednání".

Zpověď při nástupu a pak každé tři roky

Tito lidé budou muset pravidelně vysvětlovat, jak a kde přišli ke svému majetku. Poprvé to bude při jejich nástupu do funkce, pak každé tři roky po dobu jejich působení ve funkci. Poslední kontrolou majetku pak projde státní zaměstnanec při svém odchodu ze zaměstnání.

Forma bude jednoduchá: pracovník odevzdá čestné prohlášení o majetku a tzv. vysvětlení majetkových poměrů. Odevzdaných dokumentů se ujmou kontrolní oddělení jejich úřadu. Ta porovnají údaje z nich s přiloženými daňovými přiznáními a budou sledovat nejen pravdivost, ale také úplnost.

"Při kontrole údajů uvedených ve vysvětlení mohou být brány v potaz i veřejně známé skutečnosti o majetkových poměrech zaměstnance," připouští ministr.

Pokud úředníci zjistí nějaké nesrovnalosti, třeba že majetek neodpovídá příjmům nebo že kontrolovaný uvedl nesprávné či neúplné údaje, pak dostanou materiály k dispozici finanční úřady. Ty, pokud dospějí k podezření, že by mohlo jít o trestné jednání, pak předají věc policii.

Gross si od tohoto opatření slibuje, že jednak zamezí korupčnímu jednání, jednak pomůže zprůhlednit jednání zaměstnanců a tím i zlepší mínění o jejich činnosti u veřejnosti. "Celkově by možnost kontroly a případně následného postihu korupčního jednání mohly vést ke zvýšení důvěry ve veřejnou správu," tvrdí ministr vnitra.