Předseda soudního senátu Pavel Pachner v odůvodnění verdiktu uvedl, že vina nebyla prokázána bez důvodných pochybností a svědecké výpovědi označil za nevěrohodné. Bývalí odsouzení podle něj mohli průběh procesu sledovat v médiích a svou výpověď si připravit tak, aby odpovídala obžalobě.

Jmenovitě jako nevěrohodnou zmínil výpověď Pavla Skramlíka, který jako jediný údajně viděl, jak Vondruška vězně bije. To je však podle soudce v rozporu s verzí Jiřího Wolfa, kterého měl podle jeho slov dozorce bít pouze o samotě beze svědků.

Pachner nakonec výpověď Wolfa zpochybnil celou. „Jeho výpovědi v přípravném řízení a před soudem se lišily,“ řekl soudce.

Státní zástupce se na místě odvolal

Státní zástupce Miroslav Mareš, který pro Vondrušku navrhoval podmíněný trest, nebyl s verdiktem spokojený a proti rozhodnutí se na místě odvolal. Rozsudek tak není pravomocný.

V závěrečné řeči zmínil Vondruškův pracovní posudek sepsaný tehdejším ředitelem věznice. „Nemístně výbušný a jeho jednání bylo netaktické, když odsouzenému zlomil ešusem nos,“ stojí v posudku, který obžaloba vyzdvihla stejně jako svědectví bývalého vězně Skramlíka. Ten si v Minkovicích odpykával trest za loupež.

„Za opaskem nosil obušek a hnědé kožené rukavice, aby si při bití neodřel prsty,“ uvedl o dozorci Skramlík.

Byl pedant, tvrdili bývalí kolegové

„Snaha státního zástupce mi připadá, jako poručíme větru dešti, až ty paragrafy ohne,“ řekl těsně při odchodu ze soudní síně Vondruška. Od počátku vinu odmítá a případ označuje za politický proces. Jeho slova o nevině už dříve před soudem potvrdili i Vondruškovi bývalí kolegové, kteří ho sice označili za pedantského člověka, vyžadujícího dodržování kázně, ale vězně podle nich nebil.

Vychovatelé ve službě u sebe nenosili opasek, obušek ani pouta, měli pouze v kapse slzotvorný sprej, k žádnému násilí na vězních podle jejich vyjádření nedocházelo.