„Ve věci jsme v minulých dnech vydali usnesení o odložení věci, neboť provedeným prověřováním jsme došli k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu,“ sdělil ve středu Právu mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Jaroslav Ibehej.

Spis nyní leží na Městském státním zastupitelství v Praze, které buď policejní usnesení z počátku října akceptuje, nebo je zruší a kauzu vrátí znovu do hry.

„Státní zástupce to nyní přezkoumává, má na to 30 dnů,“ uvedla mluvčí státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Protikorupční jednotka se okolnostmi pardonu zabývala na základě anonymního podání, které obdržela nedlouho po vyhlášení amnestie. V květnu pak zahájila úkony trestního řízení pro podezření z přijetí úplatku a podplacení.

K výslechu si poté pozvala například bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa, jehož někteří označují za autora pardonu, což on sám vždy popíral.

Hasenkopf v srpnu uvedl, že policie podle něho prověřovala podezření na úplatkářství v souvislosti s aboličním článkem. Tedy s částí amnestie, která vzbuzovala největší kontroverze. Zastavila totiž dlouhotrvající stíhání.

Spekulovalo se, že byla šita na míru

Jen za první pololetí takto „pomohla“ devíti stovkám lidí a znamenala konečnou pro některé složité hospodářské kauzy s vysokými škodami. Okamžitě po vyhlášení pardonu se tak objevily spekulace, zda nebyla někomu šita na míru.

Druhý článek amnestie zastavil kupříkladu stíhání trojice manažerů podvodného H-Systemu, jehož představitelé okradli více než 1000 lidí o miliardu korun. [celá zpráva]

Protikorupční policie v rámci prověřování požádala o součinnost prezidentskou kancelář. Lidé z okolí Klause v minulosti označili anonymní trestní oznámení za „další dehonestaci“ exprezidenta.

Na základě amnestie bylo propuštěno na 6500 vězňů.