Článek
Ženy většinou do nočních klubů žene špatná ekonomická situace, zhodnotila Kateřina Němečková, vedoucí terénního programu projektu JANA zaměřeného na prevenci pohlavně přenosných chorob u prostitutek. Běžné jsou případy, kdy ženy prostitucí řeší dluhy zaviněné jejich partnery nebo vydělávají na studium a živobytí pro děti.
V oblasti bylo ještě zhruba před deseti lety osm desítek nočních klubů zaměstnávajících prostitutky, nyní jich terénní týmy JANA pravidelně navštěvují na Klatovsku, Domažlicku a Tachovsku kolem 45. V pohraničí Plzeňského kraje není ani mnoho pouličních prostitutek. "U Domažlic jsou jen dvě trasy obsazené prostitutkami a na nich je kolem deseti žen," řekla Němečková.
Klienty stále více Češi
Kromě sociální a osvětové práce a rozdávání kondomů lidé z projektu nabízejí prostitutkám z klubů ve spolupráci s lékaři testování na pohlavně přenosné choroby - HIV, syfilis, žloutenky typu B a C, chlamydiové infekce a kapavku. Ročně uskuteční 1500 kontaktů se zhruba pěti sty prostitutek. "Pravidelně kontaktujeme ženy pracující v nočních klubech, vyjíždíme třikrát týdně do terénu a jezdíme zhruba jednou měsíčně do každého klubu," popsala Němečková práci terénních pracovníků.
Podle ní jsou ženy, které si vydělávají prostitucí, i díky mnohaleté osvětě výrazně zodpovědnější. Jsou ochotné chodit pravidelně na testy, chtějí kondomy a v případě zdravotního problému se léčí.
Podle sociálních pracovníků se za poslední roky v pohraničí změnila také struktura klientů. Zatímco na počátku tzv. boomu prostituce tvořili drtivou většinu klientů nočních klubů německy mluvící cizinci, nyní se objevuje i více Čechů. "V místech, kde se koncentruje víc klubů, jako ve Folmavě, Rozvadově nebo v Železné Rudě, jsou v převážné většině klienti prostitutek německy hovořící muži. Kde jsou kluby víc o samotě, tam už má klientela jinou strukturu, chodí tam i Češi, nezřídka i místní lidé," uvedla Němečková.