V tomto a pouze v tomto případě prezident nemusí zákon podepsat. Uvádím tento ústavní stav proto, aby bylo možno správně posoudit dosah jednání Václava Klause, který v případě zákona o zásluhách prezidenta Beneše o čs. stát se rozhodl nevyužít svého ústavního práva vrátit Sněmovně zákon. Ten však ani nepodepsal, ačkoli byl povinen tak učinit.

Václav Klaus se v době parlamentního jednání vyjádřil, že takový zákon není potřebný a že i po jeho opětovném přijetí Sněmovnou (ta předlohu znovu schválila po zamítnutí Senátem) si k němu uchová rezervovaný postoj. To je ale z ústavně-právního hlediska zcela bezvýznamné.

Jestliže se z nějakých důvodů prezident rozhodl neuplatnit své ústavní právo na vrácení zákona Sněmovně, pak mu nezbývalo než zákon podepsat. Neučinil-li tak a vrátil-li zákon bez podpisu, po uplynutí lhůty pro své právo veta, jednal neústavně. A to by si Václav Klaus, který se při slibu na Hradě zavázal zachovávat ústavu, dovolovat neměl.

Až dosud jako prezident jednal v souladu s ústavou. Je možné mít důvodné pochybnosti o některých jeho aktivitách, např. zda nevybočil z ústavně-politické role prezidenta, když uplatnil veto proti zákonu o DPH a jednal fakticky jako hlava opozice, a nikoli jako představitel všech občanů. Z ústavního hlediska však k tomu právo měl. Toto je však jiný případ. Ani hlava státu se nesmí stavět nad ústavu.

Nebylo u nás nikdy pochyb, že je ústavní povinností prezidenta podepsat zákon přijatý parlamentem. V době první ČSR, kdy ústava vyžadovala, aby prezident podepsal zákon, i když využil svého práva veta, významný konstitucionalista Fr. Weyr na doklad závažnosti této ústavní povinnosti napsal: "Ve věcech zásadních může se prezident podpisu zákona, s nímž naprosto nesouhlasí... vyhnouti rezignací na svůj úřad." (Soustava čs. práva státního, Praha 1924, strana 259.)

Fr. Weyra by ani ve snu nenapadlo, že by prezident demokraticky zvolený parlamentem mohl odmítnout splnit svou ústavní povinnost. Vždyť vyjadřuje jeho závazek respektovat vůli parlamentu jako orgánu moci zákonodárné, který ji vykonává jménem lidu.

(Autor je poslancem za ČSSD)

PRÁVO 10. května 2004