Návrh strana prezentovala v rámci svých volebních priorit bez toho, aby uvedla konkrétní úseky komunikací, jichž by se změna měla týkat. ODS by zároveň zpřísnila postihy pro řidiče, kteří by nejvyšší povolenou rychlost nedodržovali.

Odborníci to považují za nebezpečné

Podle prorektora pražské ČVUT a experta na dopravu Petra Moose to ale není dobrý nápad a doufá, že jde jen o typický předvolební slib. Dálniční tělesa jsou podle něj konstruována pro rychlost 130 kilometrů v hodině. Jsou sice úseky, kde by parametry umožňovaly rychlejší jízdu, ale jen za předpokladu ukázněné jízdy. To ale zkušenosti s ukázněností českých řidičů vylučují, a navíc takovýchto míst je velmi málo, míní.

Zvyšování rychlosti by navíc bylo nebezpečné i kvůli průměrnému stáří vozidlového parku, které v Česku dosahuje 14 let. Vlastnosti takto starých aut už zdaleka neodpovídají novým vozidlům a zejména mladší nezkušení řidiči by mohli přecenit nejen své schopnosti, ale i možnosti vozidla, dodal Moos s tím, že se obává, aby povolení rychlejší jízdy nezvýšilo množství dopravních nehod s fatálními následky.

Podobného názoru je i František Lehovec ze Stavební fakulty ČVUT, který ke zvyšování rychlosti nevidí důvod. S výjimkou Německa, kde navíc neomezené rychlostní limity platí jen na části dálniční sítě, není v Evropě žádný jiný stát, který by vyšší rychlost než 130 kilometrů v hodině zavedl. Zvýšení rychlosti v Česku by navíc při relativně krátké délce dálniční sítě nepřineslo výraznou časovou úsporu, která by mohla vyvážit možná rizika s tím spojená.