„V průměru najdeme tak dvacet kusů munice denně. Většinou vynášíme na břeh dělostřelecké granáty ráže 120 mm z první světové války, ale některé věci člověka překvapí. Třeba hlubinné ponorkové miny, z nichž každá vážila sto kilogramů, jsme opravdu nečekali,“ popisuje Petr Mícek.

Munice z první světové i z 90. let

Šestnáct českých policistů a dva hasiči na dně Sávy dvanáct hodin denně hledají zbrojní arzenál po rakousko-uherské říční vojenské lodi, která v řece najela na minu a rozletěla se na tisícovky kousků.

Odtud pocházejí právě dělostřelecké granáty, v korytu lze ale najít jak munici z druhé světové války, tak z 90. let, z občanské války v bývalé Jugoslávii. Práce je to opravdu mravenčí a pomalá. „Dno je totiž poseto různým šrotem, a i když může jít třeba o část lodi, tak k ní musíte přistupovat jako k náloži. Záleží i na terénu, průtoku vody a hloubce. Takže stejně velký úsek, který jsme pročesali za hodinu, můžeme jinde prohledávat půl dne,“ vysvětluje úskalí šéf policejních potápěčů Lubomír Znojil.

Prohledávání Sávy zpomalují i přísné bezpečnostní předpisy. Jakmile potápěč munici nalezne, označí ji, natočí, vyleze z vody a pak musí do stanu, kde záznam promítne pyrotechnikovi. Až ten rozhodne, zda je možné s nábojem manipulovat. Poté přijde na řadu potápěč-pyrotechnik, který pod vodou munici očistí a případně vynese na břeh.

„Hlubinné protiponorkové pumy byly bez zapalovačů, v podstatě šlo jen o sudy naplněné sto kilogramy TNT. Takže byly relativně bezpečné. Na druhou stranu jsme našli několik německých protiletadlových střel z druhé světové války se zapalovači ve špatném stavu. Ty jsme proto raději odpálili v řece,“ vysvětluje pyrotechnik Petr Osmančík.

Nadšenci z Česka

Policejní potápěči v Bosně a Hercegovině jsou spíše nadšenci, kteří nebezpečnou a náročnou práci dělají za svůj český plat a za diety. Na druhou stranu může být odminování řeky pro některé vítaným zpestřením práce, v ČR totiž pátrají hlavně po utonulých lidech nebo předmětech spojených s trestnou činností.

S odminováním Sávy začínali policejní potápěči se základnou v Brně loni u města Orašje. Letos cvičí i čtyři bosenské kolegy. „Ti kluci jsou naprostá špička, co se týče odminování na souši, ale zkušenosti, jak čistit řeku, nemají,“ říká Znojil s tím, že výcvik policejního potápěče trvá čtyři roky.

Na odhady místních politiků, že bude Bosna a Hercegovina do šesti let odminovaná, se Znojil dívá skepticky. Nyní je zaminováno asi 2,5 procenta území federace, což představuje 240 km2, tedy asi jako rozloha Brna. „Obávám se, že se tyto plány do roku 2019 nepodaří splnit. Je tu několik tisíc zaregistrovaných minových polí a odhaduje se, že i stejný počet polí, o kterých nikdo neví. Té pomoci, které tu děláme, by muselo být nesrovnatelně více,“ dodal Znojil.