Částka, kterou na bydlení těchto lidí přispívá stát v rámci pomoci v hmotné nouzi, bude pevně stanovena na osobu bez ohledu na to, zda žije na ubytovně v Praze, severních Čechách, na Ostravsku nebo kdekoli jinde v republice.

Tím by se mělo zabránit praxi, kdy pronajímatelé ubytoven často inkasují za nevyhovující prostory vyšší sumy než za slušný byt v Praze. Spekulanti pobírají od státu třeba pět tisíc za osobu a při čtyřčlenné rodině v 1+1 to je hned dvacet tisíc měsíčně.

Lenka Kohoutová (ODS)

Lenka Kohoutová (ODS)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Bude to jednotková cena, jako se platí např. sociální služba za azylové bydlení,“ přiblížila plán Právu expertka ODS na sociální oblast, bývalá poslankyně Lenka Kohoutová. O jakou konkrétní částku půjde, nechtěla zatím prozradit, pouze uvedla: „Bude to minimum.“

Podle ní politici dlouhodobě rezignovali na to, aby přemýšleli, jak vysoké nájemné je v ubytovnách. A toho využili právě jejich majitelé.

„Chceme velmi tvrdě postupovat proti ubytovnám, pro které stanovíme striktní pravidla,“ uvedla Kohoutová s tím, že pro ubytovny by tím pádem neměly platit tzv. cenové mapy v dané lokalitě, podle kterých se má stanovovat výše nájemného.
Kohoutová připustila, že nájem v ubytovnách je v mnohých případech vyšroubován do závratných sum i proto, že pracovníci úřadů práce nemají čas provádět tzv. místní šetření, na základě kterého se dávky v hmotné nouzi poskytují.

V tom se ODS shoduje i s politiky dalších stran. „Je to problém, který nám přerostl přes hlavu, a bude nutné ho velmi rychle řešit,“ řekl Právu stínový ministr práce a sociálních věcí, bývalý poslanec Roman Sklenák (ČSSD). „Náklady v ubytovnách raketově rostou, je to byznys s chudobou,“ tvrdí.

Roman Sklenák s Jeronýmem Tejcem (oba ČSSD)

Roman Sklenák s Jeronýmem Tejcem (oba ČSSD)

FOTO: Milan Malíček, Právo

Politici se v tomto vzácně shodují i s prezidentem Milošem Zemanem, který nedávno označil pronajímatele ubytoven za „bílou mafii“, kterou je třeba rozbít.

Také soc. dem. chce prosadit jasná pravidla pro uzavírání smluv v ubytovnách. Na rozdíl od ODS vidí řešení v tom, že by do toho jako třetí osoba vstoupil stát nebo obec.

ČSSD: Musí skončit byznys s chudobou

„Třeba tak, že by smlouva mezi nájemcem a pronajímatelem nebyla platná, pokud by s ní tyto třetí osoby, tedy radnice, nesouhlasily,“ uvedl Sklenák. Dodal, že pokud někdo chce po státu, aby na nájem přispíval, pak by musel strpět jeho schválení.

Také podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové je důležitá sociální práce v místě, která zajistí posouzení konkrétní situace jednotlivce či rodiny. Recept TOP 09, jak zatočit s předraženým nájemným v ubytovnách, je vycházet z nájemného v místě obvyklého.

„Dávka by měla být na jeden byt, nikoli na každou osobu,“ řekla Právu Langšádlová. Plány, jak přistřihnout křidýlka majitelům ubytoven, přitom měly politické strany už v minulém volebním období. Většina ale zůstala u ledu. Výjimkou se loni stalo pouze zastropování doplatku na bydlení pro domácnost stanovením normativů podle velikosti obce.

Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová

Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jenže to závisí právě na místním šetření sociálních pracovníků, kteří jsou zavaleni prací a často se také do ubytoven v problémových lokalitách zdráhají chodit.

Obce volají SOS

O předražených nájmech v ubytovnách ví své třeba místostarosta jihočeské obce Větřní Pavel Štindl (STAN). V obci s 3800 obyvateli je takto ubytováno v šesti soukromých zařízeních asi 400 lidí, přičemž čtyřčlenná rodina tu za dvě místnosti platí kolem deseti tisíc korun.

„Určitě by nám pro řešení problémů v ubytovnách pomohlo, kdyby byly stanoveny cenové limity za bydlení v nich na úroveň průměrných cen, které jsou v obci platné,“ řekl Právu.

„Pro nás to znamená, že jestliže my v obci platíme 30 až 35 korun za metr čtvereční, tak pokud bychom mohli stanovit pro provozování ubytovatelské činnosti tento limit, z velkého kšeftu by se stalo standardní ubytování, a nikoli příživnictví na úkor státu,“ dodal.

Podle něj by obce měly mít pravomoc stanovit daný limit obecně závaznou vyhláškou. „Už by to nebyl zlatý důl a ubytovny by se musely začít chovat jinak,“ uvedl místostarosta.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí jen za loňský rok činil růst tzv. doplatku na bydlení proti roku předcházejícímu 96,7 procenta a stát už na něm vyplatil 1,7 miliardy korun.