"Je to vůbec poprvé od roku 1989, kdy se někdo z blízkých komunistických zločinců takto otevřeně k minulosti postavil," uvedl Paleček.

Vašova dcera se rozhodla zůstat v anonymitě. Před nedávným uvedením dokumentárního filmu vyjádřila lítost nad osudy lidí, jimž komunisté vzali život, stejně jako nad utrpením jejich pozůstalých. Sama se prý celý život těžce vyrovnává s tím, jak se otec choval vůči vlastní rodině i s důsledky jeho zločinů.

Vaš zemřel v prosinci 2012, minulý týden skončilo dědické řízení. Část peněz získá například občanské sdružení Conditio humana. Příspěvek využije pro vydání dalšího svazku edice o vysídlení československých Němců. Vaš byl podle historiků zapleten i do násilí vůči Němcům v roce 1945.

Dalším z obdarovaných je občanské sdružení Post Bellum, které buduje digitální archiv Paměť národa. Sdružení v řadě dokumentů zachytilo také svědectví pamětníků o Vašovi. Peníze dostal také domov seniorů, kde Vaš zemřel.

Soudce kat

Veškeré písemnosti po otci, které zahrnují také unikátní historické dokumenty o jeho aktivitách, Vašova dcera darovala Národnímu archivu ČR.

Vaš se v roce 1916 narodil na Podkarpatské Rusi, v 17 letech vstoupil do komunistické strany. Za druhé světové války působil na východní frontě ve vojenské kontrarozvědce. V roce 1947 se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem. Političtí vězni mu přezdívali "soudce kat".

Později se Vaš paradoxně sám stal obětí komunistické justice. Strávil pět a půl roku ve vězení za vlastizradu a rozkaz k zastřelení Belgičana Emila DeBackera. V roce 1956 jej rehabilitovali, poté pracoval jako asistent na Karlově univerzitě a novinář. Po pádu komunismu Vaš stanul za justiční vraždu Píky před soudem, ale kvůli údajnému promlčení činu nebyl potrestán. Jakékoliv provinění do konce života popíral.