„Nestojí to za nic,“ zhodnotil dosavadní úspěšnost při hledání hub v Ústeckém kraji mykolog Vladimír Kaiser. Za mizernou úrodou jsou podle něj tropická tepla uplynulých týdnů. „Přestože od té doby již několikrát zapršelo, podhoubí se z toho sucha pořád ještě nevzpamatovalo. Houby rostou jenom někde a je jich žalostně málo,“ poznamenal. Hledání hub nyní přirovnal k adrenalinovému sportu. „A když už na nějakou narazíte, tak je zčásti sežraná slimáky a červy,“ dodal.

Houbařské žně očekává až ve druhé polovině září, tedy pokud bude přát počasí. Profesionální sběrači hub tak podle něj přijdou o velké peníze. „Letos toho určitě nenajdou tolik, aby z příjmu z prodeje mohli žít několik dalších měsíců jako loni,“ uvedl
Kaiser.

To potvrdil i Pavel Bogner z výkupny hub v Horšovském Týně na Domažlicku: „Sezóna je téměř nulová, houby nerostou a lidé nechodí. Snad se situace zlepší v září.“ Výkupní ceny za jeden kilogram zatím nechtěl prozradit, žádané jsou ale především pravé hřiby a lišky. „Také přijímáme sušené houby, ale kvůli kvalitě až po sezóně,“ doplnil Bogner.

Houbaření je v Česku dané historií, za války to byla totiž často jediná potrava

Čísla o sběru nejen hub, ale i ostatních lesních plodů zjišťuje Česká zemědělská univerzita spolu s agenturou StemMark.

Jinde se houby moc nesbírají

Podle ministerstva zemědělství je Česko jednou z mála zemí, kde se tyto údaje zjišťují. Určitě by takový průzkum – dotazníky se zasílají určenému vzorku domácností – překvapil třeba takové Nory, ti houby vůbec nesbírají. Italové zase jejich sběr regulují, přesně určují, kolik jich může jedna osoba za jeden den přinést z lesa. A pokuty za porušení předpisu jsou citelné.

Z průzkumu vyplynulo i to, že nejvíc se sběru lesních plodin a hub věnují lidé ve středních Čechách, kam do lesů vyrážejí především Pražáci, majitelé zdejších chat a chalup. Ani tady ale houbaři nemůžou v současnosti čekat houbařské hody. Jaroslav Malý z mělnického mykologického klubu Právu řekl, že houby v regionu rostou málo a sortiment je malý. Lidé v přírodě nejčastěji narazí na vzácnější druhy hřibů.

Rostou ve středních Čechách

Houbaři podle něj teď uspějí na Nymbursku, částečně na Mělnicku a Mladoboleslavsku. „Co mám zprávy ze zbytku republiky, je to dost špatné. Hlavně na Moravě na hranicích se Slovenskem, kde většinou rostou. Ale letos tam moc nepršelo a situace je horší než v Čechách,“ poznamenal.

„Houbaření je v Česku dané historií, za války to byla totiž často jediná potrava,“ dodal.

Špatnou sezónu hlásí i houbaři na Sokolovsku. „Záleží hodně na nadmořské výšce. Nemá přitom vůbec cenu chodit na jižní strany. Na těch severních, kde zbyla trocha vody, tak lze hřibovité houby nalézt. Vyhledávat se musí kraje lesů v údolích, kde nepálí sluníčko,“ řekl Právu klimatolog ze Šindelové Rudolf Kovařík.

„Teď ale přichází studená fronta, která by mohla dát opět všechno dohromady a zachránit houbové spory. Sezónu bych proto, na rozdíl od řady lidí, ještě neodpískal,“ dodal.

Houby na západě Čech zatím nerostou ani v nižších polohách na Chebsku. „Po těch vedrech není ani divu. Kdyby ale zapršelo, tak lze očekávat, že do dvou týdnů by začít růst mohly,“ podotkl mykolog Jiří Pošmura. „Našel jsem hnojníky, což je taková předzvěst růstu hub. Také se tu a tam objeví křemenáč osikáč, ale to není žádná houbová smršť, jakou bychom si představovali,“ doplnil mykolog.