Oba přijeli ze slavnostního shromáždění ústavních činitelů na Pražském hradě. Klaus lidem řekl, že vstup do EU je velkou šancí, ale že nic není zadarmo. Doporučil jim však také, aby si 1. květen vychutnali i jinak. "Bez ohledu na EU si první máj užijte jako svátek lásky," řekl.

Po krátkém projevu se Klaus odebral přítomné diváky osobně pozdravit, s některými lidmi včetně dětí a hostesek si potřásl rukou. Ve VIP stanu, kam měli přístup jen vybraní hosté, pohovořil například s Karlem Gottem a také se občerstvil malým pivem.

Na náměstí se bavila starší i mladší generace lidí, skupinky holek a kluků a také bezdomovci. Hodně příslušníků silnějšího pohlaví ale dalo přednost sledování hokejového zápasu mezi Českem a Rakouskem v přilehlých ulicích.

Kolem 20 000 lidí oslavilo o půlnoci podle místostarostky Hrádku nad Nisou Hedviky Zimmermannové v česko-polsko-německém Trojmezí rozšíření Evropské unie. K řece Nise na místo, kde se stýkají hranice všech tří států, se vydali především Němci. "V nedaleké Žitavě totiž žije 26 000 lidí," řekla Zimmermannová. Hrádek má 8000 obyvatel, polská Bogatyně o 10 000 víc.

Pochod z Prahy do Prahy

V předvečer vstupu Slovenska a České republiky do EU zahájila skupina turistů pochod ze slovenské obce Praha do hlavního města ČR Prahy. Turisty čeká 580 kilometrů a do hlavního města Česka by měli dorazit po 18 dnech. Na českém území se k nim připojí také čeští turisté. Svůj pochod mají ukončit 17. května před budovou českého parlamentu.

Obec Praha nedaleko Lučence má sto obyvatel a dobré vztahy s českou Prahou udržují už dlouhá léta. Většina obyvatel slovenské Prahy je bez práce a od vstupu do unie očekávají lepší život. "V unii obnovíme také dobré česko-slovenské vztahy," říká starosta obce Jozef Karman.

V Pobaltí slavili o hodinu dříve

Estonsko, Lotyšsko, Litva a Kypr díky časovému posunu vstoupily do rozšiřující se Evropské unie jako první. Stalo se tak o hodinu dříve, tedy ve 23:00 SELČ. S úderem půlnoci se v hlavních městech těchto zemí slavnostně vyvěšovaly modré vlajky EU.

Desetitisíce lidí v ulicích pobaltských měst tancovaly, zpívaly, popíjely a sledovaly maratón hudebních koncertů. O půlnoci létaly vzduchem zátky od šumivých vín a noční oblohu pročesávaly světlomety a světlice, městy duněly exploze dělbuchů, takže atmosféra oslav se prakticky nelišila od vítání Nového roku.

Litevci večer rozsvítili všechna domácí svítidla, žárovky a pouliční svítilny, které měli k dispozici. Litva se totiž chtěla prezentovat jako nejsvětlejší stát celé Evropské unie na noční fotografii, která byla za tímto účelem pořízena družicí z vesmíru.

Předseda Evropské komise Romano Prodi v pátek symbolicky přivítal desítku nových členů Evropské unie v hraničním městě Gorizia-Nova Gorica na italsko-slovinských hranicích. Město bylo rozděleno od konce druhé světové války a nyní se se vstupem Slovinska do EU opět sjednotilo. Pro Prodiho se tak toto město stalo symbolem sjednocené Evropy.

V Bruselu obří vlajka

V předvečer rozšíření EU a na dohled evropských institucí v pátek po sedmé hodině večer v bruselském parku Cinquantenaire zavlála obří vlajka Evropské unie. Třepotání zástavy o rozměrech 10 krát 15 metrů směrem k nebi však neměl na svědomí vítr, ale společný účinek 25 ventilátorů. Stejný počet zemí bude od soboty také v unii.

"Pokud se některé porouchají, už to nebude tak pěkně vypadat," vysvětlil symboliku díla jeho autor, belgický umělec Alain de Clerck. Svůj "národní" ventilátor mají v parku také kandidátské země Bulharsko, Rumunsko a Turecko, zatím ovšem ještě "bez motoru".

Belgie opět dokázala, že její specialitou je nejenom pivo, ale i déšť, a tak účastníky oslav v předvečer rozšíření unie skropil slušný liják. Plánovaný start dvacítky horkovzdušných balónů, které se v pozadí již nafouknuté tetelily, jen vzlétnout, tak musel být odložen na sobotu. Stěžovat si nemohli jenom přítomní zástupci belgické vlády, pěkně pod stanem v "teplíčku".