K nejvýraznějším změnám patří na jednu stranu zpřísnění trestních sazeb zejména za nejzávažnější trestné činy, jako je vražda nebo znásilnění. Naopak u nedbalostních činů novela klade větší důraz na alternativní tresty. Mezi nimi se jako naprostá novinka objevuje domácí vězení.

Vymizet by měl trestný čin pomluvy a zcela novým trestným činem pak má být například klonování a neoprávněné odebírání tkání a orgánů. 

Vznik detenčního ústavu

Připravovaný zákon zcela významnou měrou řeší přísnější opatření pro pachatele, kteří spáchali zločiny v nepříčetnosti nebo v důsledku duševní poruchy. Dosud je soud mohl poslat maximálně na dva roky na ochranné ústavní léčení. Tito často velmi nebezpeční lidé pak byli umístěni do léčeben, které nejsou dostatečně bezpečnostně uzpůsobeny. Výjimkou proto nebyly případy, kdy se tito pacienti bez problémů dostali za brány ústavů. Záchrannou má být vznik detenčního ústavu, který by měl sloužit k izolování pachatelů trpících sexuální či jinou psychickou poruchou. Vedle zvláštní ostrahy mají fungovat i léčebné, rehabilitační a další procesy. Jednou za dva roky se má přezkoumat, zda důvody pro jejich zavření trvají. V podstatě by tak mohli být zavření na doživotí.

Čermák se postavil Grossovi

Ministr Čermák i soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal, hlavní autor kodexu, se podle svého dnešního vyjádření nebrání tomu, aby bylo řízení vozidel s alkoholem trestným činem. Nelíbí se jim ale návrh ministra dopravy Milana Šimonovského, že trestným činem by mělo být i řízení bez řidičského průkazu.

Čermák se však dnes postavil proti ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi, který chce trestně stíhat i opakované kapesní krádeže, či porušování občanského soužití. Argumentoval tím, že by to zbytečně zahltilo dnes již tak vytížené soudy.