Se zákonem nesouhlasili senátoři, kteří jej vrátili poslancům. Ti však jejich rozhodnutí přehlasovali a poslali zákon prezidentovi Václavu Klausovi, aby ho potvrdil svým podpisem. "Prezident je přesvědčen, že by mělo být samostatné vytváření si názorů na historické události, staré desítky let, ponecháno na každém občanovi," zdůvodnil rozhodnutí prezidenta tiskový mluvčí Hradu Petr Hájek. Klaus nicméně podle Hájka sice nepovažoval za nutné zákon podepsat, avšak rezolutně odmítá útoky na prezidenta Edvarda Beneše, ke kterým v poslední době v některých sousedních zemích, ale bohužel i u nás dochází.

Jedním z nich bylo i vyjádření šéfa Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku Gergarda Zeihsela. Ten vyjádřil údiv, že Česká republika chce ocenit muže, jenž podle něj přinesl "českému národu nesvobodu a přes čtyřicet let komunismu". To tehdy rozčílilo Klause, který kvůli tomu napsal dopis rakouskému prezidentovi Thomasu Klestilovi.

Svůj zákon má už druhý prezident

Beneš je po svém předchůdci Tomáši Garrigue Masarykovi druhou hlavou státu, jejíž zásluhy ocenil parlament zvláštním zákonem. Zásluhy Masaryka oceňuje zákon z roku 1930. Slova, že T. G. Masaryk se zasloužil o stát, jsou vytesána do desky u vchodu do sněmovny.

V dubnu 1990 se zákona dočkal i Milan Rastislav Štefánik. Jeho znění je následující: "K ocenění zásluh Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného Československého státu nechť je v budově Federálního shromáždění umístěna pamětní deska s tímto výrokem: "M.R. Štefánik sa zaslúžil o vznik spoločného štátu Čechov a Slovakov.