Žalobkyně připomněla, že do 1. ledna 2010 pojem vymezující „větší než malé množství“ jednotlivých omamných a psychotropních látek existoval rovněž, avšak žádné vládní nařízení s určitými množstvími neexistovalo.

„Praxe postupovala tak, že se po určité době vytvořil úzus, jaké množství považuje policie a státní zastupitelství za větší než malé, a judikaturní praxe soudů to množství posléze určitým způsobem redukovala a akceptovala,“ vysvětlila Bradáčová.

Vláda nemůže nařídit, jaké množství drog je trestné, rozhodl ÚS

Podle ní je potřeba na někdejší praxi navázat, ale vzít přitom v potaz současnou kvalitu drog, která se proti tehdejším letům zlepšila.

Bradáčová řekla, že čtvrteční rozhodnutí není žádnou tragédií pro postih drogové kriminality, a upozornila na to, že ve většině evropských států množství drog rovněž neurčuje moc výkonná, ale soudní praxe.

Žalobkyně připustila, že se zřejmě ozvou kritici rozhodnutí Ústavního soudu. „Ale trestní právo není o vážení a měření, je rovněž o úvaze a zdravém rozumu,“ uzavřela Bradáčová.