Článek
Benešové v návrhu chybí řešení odchodů žalobců do důchodu. Podle ní by žalobci měli mít samostatný rozpočet, což by zaručilo jejich větší nezávislost. "Dospěla jsem k názoru, že nejlepší způsob, jak postupovat, je vzít tento zákon zpět," uvedla už dříve ministryně.
Vrcholní představitelé státního zastupitelství zákon nadále podporují a s jeho stažením nesouhlasí. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už dříve uvedl, že návrh zákona považuje za dobrý, rozhodnutí Benešové však prý respektuje. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová z pozice prezidentky Unie státních zástupců uvedla, že se zpětvzetím návrhu zákona nesouhlasí. Záměr zákon stáhnout už dříve zkritizoval i předchůdce Benešové ve funkci ministra Pavel Blažek (ODS). Podle něj je tento krok de facto "odložením zákona do ztracena".
Návrh zákona již v červnu podpořila v prvním čtení Sněmovna, poslanci ale měli k normě výhrady a ohlásili, že budou chtít normu upravit.
Termín nového předložení je nejasný
Benešová tvrdí, že na nové podobě zákona bude spolupracovat s odborníky i politiky, nezveřejnila ale žádný termín, do kdy by měl být návrh hotov. Uvedla jen to, že poradu s experty svolá po prázdninách. Je tedy otázka, zda návrh ve svém funkčním období vůbec stihne předložit vládě.
Benešové se nezamlouvá navrhované zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci. Diskutovat by se podle ní ještě mělo i o délce funkčního období nejvyššího státního zástupce. Návrh počítal s tím, že nejvyšší státní zástupce bude jmenován prezidentem na deset let bez možnosti znovujmenování.
