Článek
Pane vicepremiére a ministře vnitra, Nejvyšší soud (NS) svým rozhodnutím o vyjmutí tří exposlanců ODS z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v kauze trafik nasypal vyšetřovatelům písek do soukolí. Jsme svědky blamáže?
Jak tomu rozumím, tak NS řekl, že na to, z čeho jsou exposlanci obviněni, se vztahuje poslanecká imunita. Čili neřekl, že nic nespáchali nebo že tam byla jiná procesní vada. Ale myslím, že je hodně brzy na to, abychom to hodnotili, a měli bychom nechat proces doběhnout.
Je samozřejmě pravda, že došlo k velmi závažnému zásahu do osobních svobod obviněných, jak říká Petr Nečas. Je jen škoda, že si to nikdo neuvědomil, když se ocitl ve vazbě David Rath a je v ní už 14 měsíců. To všem připadalo úplně normální, a dokonce předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová tehdy říkala, že by mu ani nepodala ruku.
Z médií je naopak jasné, že se zatím jeden člověk přiznal k tomu, že vojenská zpravodajská služba byla zneužívána. A to je z mého pohledu jako člověka, který se několik let pohyboval v bezpečnostní problematice, nejzávažnější věc ze všech. To je pro mezinárodní obraz ČR fatální, něco takového se děje leda v Africe. To, že dají občas do vazby ministra, poslance či vysokého státního úředníka za korupci, se děje i jinde v Evropě.
Jenže i lidé, kteří byli údajně zapleteni do zneužívání Vojenského zpravodajství, jsou už na svobodě, včetně Jany Nagyové. Mění to něco na celé situaci?
Vazba je velmi závažný zásah do práv člověka. A to v době, kdy je před procesem nutno ctít presumpci neviny. Pokud pominuly důvody vazby, jsem rád, že jsou ti lidé na svobodě.
Expremiér Nečas tvrdí, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan způsobil nejen politickou krizi, ale i krizi právního státu. Nečas kdysi upozorňoval, že o vládě nemá rozhodovat parta policejních plukovníků.
Do totální krize přivedla tuto zemi Nečasova vláda. A kvůli ní tu máme skandál s tajnými službami, který nám už nikdo neodpáře. Chápu, že se nyní Nečas hájí, ale kdyby se hájit nemusel, tak být jím bych mlčel. Stát řídil tři roky a vidíme, kam to dovedl.
To, že bývalí Nečasovi ministři vyzývají mě a ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, ať začneme dělat pořádek v policii a justici, je výrazem zoufalosti. Vždyť Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a policejního prezidenta Martina Červíčka dosadila Nečasova vláda. A po nás, kteří jsme týden ve funkci, chtějí, abychom ty lidi měnili?
Naopak bych z tohoto pohledu Nečase pochválil za to, že se podařilo instalovat lidi, kteří nepanáčkovali a cítili se dostatečně nezávislí na to, aby vyšetřovali tu nejzávažnější kriminalitu. A jestli o vládě rozhodovali plukovníci, tak to byli Nečasovi plukovníci.
Pojďme k nové vládě. Myslíte si, že získá kabinet premiéra Jiřího Rusnoka v srpnu důvěru?
Myslím, že ano.
Co vás vede k tomuto přesvědčení?
Podívejte se na hlasování o rozpuštění Sněmovny, tam to dopadlo 96 : 92 pro rozpuštění (potřeba bylo 120 hlasů – pozn. red.). Také si myslím, že je v parlamentu hodně lidí, kteří mají obavu, co bude s touto zemí, kdyby se vrátila Nečasova vláda, nedejbože s Petrem Nečasem, který se tváří jako křišťálově čistý.
Nemyslím si, že by poslanci měli většinový názor takový, že zemi dostanou do úplného kolapsu, i když v takovém stavu skoro je.
Co vás vlastně přimělo přejít z lépe placeného místa manažera ve Vítkovicích do tak nejistého projektu, jakým je Rusnokova vláda?
Motivace je stejná jako u většiny ostatních. Prostě máme pocit, že se se zemí už něco musí stát, že někdo musí přijít a říct, že to, co se dělo tři roky, je třeba zastavit a dát to do normální fazóny. Holt tady nejsme jen proto, abychom vydělávali peníze ve vrcholových funkcích, ale abychom taky posloužili vlasti.
Nemáte spíš pocit, že sloužíte prezidentu Zemanovi v boji proti ČSSD?
To skutečně nemám. Mám pocit, že sloužím této zemi tak, aby se nedostala zpátky vláda Petra Nečase.
Anebo možná sloužíte spíš sobě? Koneckonců dřív jste byl v ODS, pak jste byl i poslancem ČSSD a teď se o vás hovoří jako o možném lídrovi zemanovců ve sněmovních volbách…
SPOZ je strana, se kterou sympatizuji, protože jejich principy a program jsou velice podobné tomu, co jsem zažil v soc. dem., ale nikdo mi vedení kandidátky SPOZ nenabídl. Kdyby mi to nabídli, tak o tom určitě uvažovat budu.
co se týče mé politické minulosti, tak do ODS jsem vstoupil asi ve svých 25 letech. Byl jsem tam dva roky, zašel jsem na čtyři schůze a nakonec zjistil, že to fakt není nic pro mě. Nikdy jsem za stranu nikam nekandidoval, ani do těch nejnižších orgánů. Už mě to tak úplně nebaví vysvětlovat, protože mi přijde absurdní, že bych se za to měl stydět.
V roce 2000 jsem vstoupil do ČSSD, protože jsem nakonec zjistil, že jsem levicově smýšlející člověk a oslovují mě myšlenky, které tady šíří ČSSD, a hlavně výsledky nedogmatické, pragmatické hospodářské politiky. Určitě jsem v posledních patnácti letech svoje názory nijak dramaticky nezměnil.
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.