„Hlavním kritériem případného znovuotevření či zřízení nových ambasád je potenciál pro obchod a ekonomickou spolupráci. Zvažujeme úřady v Barmě, Kataru, Kolumbii, Keni, Jemenu a navíc i v oblasti subsaharské Afriky. Limitem budou peníze. Posílení vízových úseků by mělo být dalším konkrétním krokem,“ řekl Právu Kohout.

Ministr tak zčásti navázal na plány Nečasovy vlády z minulého roku, které počítaly ještě se vznikem velvyslanectví v Senegalu a na Srí Lance. O uzavření Kolumbie rozhodl kvůli škrtům v rozpočtu MZV již v roce 2009 Kohout jako šéf diplomacie Fischerovy vlády, o vyklizení Jemenu a Keni v roce 2010 Schwarzenberg.

Ušetřilo se, ale zpřetrhaly se vazby

Experti uzavírání ambasád kritizovali s tím, že ČR sice ušetří desítky miliónů, ale že to nevynahradí zpřetrhané diplomatické vazby a dlouhodobé hospodářské škody. Právě ekonomická diplomacie je jednou z priorit prezidenta Miloše Zemana.

Ředitel zahraničního odboru na Hradě Hynek Kmoníček Právu řekl, že se s Kohoutem již bavil o podstatně vyšším ekonomickém zaměření zahraniční služby. Podle Kmoníčka se má Kohout se Zemanem sejít na konci příštího týdne.

„Předpokládám, že ministr Kohout naváže na některé již připravované kroky, jako je otevření ambasády v Kataru, a navíc dokáže najít odpovídající personální i finanční zajištění pro znovuotevření některých úřadů, které ČR v minulých třech letech uzavřela právě v ekonomicky prudce se rozvíjejících oblastech Asie či Jižní Ameriky,“ řekl Kmoníček Právu.

„Například uzavření velvyslanectví v Kolumbii a Jemenu bylo hrubou ekonomickou chybou, zatímco uzavření zastupitelského úřadu v Keni, který spravoval takřka desítku dalších afrických států z Nairobi, jednoho ze tří sídelních míst OSN, bylo zahraničněpolitickým přehmatem na hranici čistého amatérismu,“ dodal Kmoníček.

Výměny pokračují

O vylepšení vztahů mezi Hradem a Černínským palácem svědčí i skutečnost, že prezident koncem příštího týdne podepíše jmenování asi třicítky velvyslanců, což kvůli sporu se Schwarzenbergem oddaloval.

Jak řekl Kmoníček ČTK, jde o diplomaty, kteří již dostali souhlas hostitele a čekají jen na podpis prezidenta. Velvyslanci zamíří hlavně do afrických a asijských zemí, podle informací Práva bude mezi nimi i nový velvyslanec v Brazílii Jiří Havlík.

Poté bude jednat vláda o druhém balíku ambasadorů, mezi nimiž bude i Livia Klausová, která vyjede na Slovensko, a europo-slanec za KSČM Vladimír Remek, jenž povede misi v Rusku.

Kohout v pátek vyměnil náměstkyni pro konzulární záležitosti Veroniku Kuchyňovou-Šmigolovou, kterou jmenoval Schwarzenberg. Nahradil ji kariérním diplomatem Karlem Borůvkou.

Šmigolová se stala zmocněnkyní pro vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA. Kohout jmenoval šéfem svého kabinetu diplomata Petra Kubernáta, který nahradí odvolanou Kateřinu Weissovou.