Věc iniciovala svým podáním například aktivistka a spisovatelka Lenka Procházková, která proti restitucím vystupuje dlouhodobě. Zdůrazňuje, že stát chce vrátit církvím majetek, který jim nepatří. Církev podle ní lesy či polnosti nevlastnila, pouze je spravovala. Uvedla, že pochybuje o legálnosti vrácení majetku. Právě Procházková tento týden uvedla, že VSZ okolnosti přijetí restitucí analyzovalo.

Žádný trestný čin spáchán nebyl

Po obdržení několika podání k tématu církevních restitucí zadal Bašný koncem minulého roku analytickému a legislativnímu odboru VSZ úkol, aby se vyjádřilo k některým zpochybňovaným okruhům procesu přijímání zákona.

"Ani z vnějších podání, ani z vnitřní analýzy našeho úřadu nevyplynuly takové konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly možnost zahájení trestního řízení. Tedy nebyla a nejsou dána taková konkrétní podezření, že by došlo ke spáchání trestného činu," shrnul závěr žalobců. "Je zřejmé, že ve věci se jedná o primární odpovědnost politickou," doplnil.

Za zcela podstatné pak označil červnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl senátorský návrh na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Vláda Petra Nečase (ODS) prosadila církevní restituce jako vypořádání s dědictvím komunismu. Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Opoziční parlamentní strany měly k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi výhrady a jeho zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSDKSČM.

Církve již podávají žádosti o navrácení majetku, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky.