Článek
„Etymologicky je parlament místo, kde se řeční. A ústava se zatím vykládala tak, že projevem ve Sněmovně se chrání řeč, a výklad NS jde mimo tento tradiční výklad,“ řekl Právu Jan Wintr z Právnické fakulty UK.
Podle něj je vše ještě překvapivější než kauza Víta Bárty, v níž NS rozhodl, že poslanecká imunita se vztahuje i na jednání v klubu. „Tehdy si většina z nás také myslela, že poslanecký klub není orgán Sněmovny. Ale nyní NS výklad rozšířil ještě nad rámec klubů na jakékoli politické dohadování poslanců,“ dodal Wintr.
Obdobně hovořil pro Právo i ústavní právník Jan Kysela, podle něhož si NS naprosto absurdně a iracionálně vykládá ústavu. „Přitom jednací řády obou komor evidentně mají na mysli, že projev je to tehdy, když stojíte u řečniště ve Sněmovně nebo mluvíte ve výboru či komisi a někoho urazíte, tak za to nemůžete být stíhán. Ne že si něco špitáte ve sněmovní restauraci,“ řekl.
ÚS je ze hry
Svým kolegům dává za pravdu i ústavní právník Václav Pavlíček. Podle něj rovnost občanů před zákonem, což je základní princip ústavního práva, poslanecká imunita narušuje jedině v oblasti verbálních činů.
„Může to být přirozeně jednání nejenom za řečnickým pultíkem, ale třeba v poslaneckém klubu a v podobných orgánech. Zároveň se domnívám, že tímto projevem nemůže být třeba organizování trestné činnosti. Projevem také například nejsou dohody o tom, že se poslanec za nějakou výhodu vzdá svého mandátu a že přestane být poslancem,“ řekl ČTK.
Pojem projev, jak o něm hovoří ústava, je míněn úžeji, a toto je podivná, široká interpretace.
Ústavní právník Jan Kudrna řekl Právu, že podle rozhodnutí NS se na část skutků připisovaných obviněným vztahuje imunita. To podle něj znamená, že poslance nelze postihovat za jejich projevy, jimiž NS rozumí jednání vedoucí k politickému rozhodnutí.
„Jenže problém celé kauzy tkví v tom, že korupční trestné činy jsou často dokonány již samotným sjednáním plnění, tedy ve své verbální fázi. Klíčový problém tak spočívá v určení, kde běží hranice mezi politickým vyjednáváním a korupcí. To může být předmětem dalšího řízení a dokazování,“ uvedl.
Nesrozumitelný verdikt
Kudrna dodal, že je prakticky vyloučeno, aby se věc dostala k ÚS, i kdyby se na soud obrátil prezident Miloš Zeman. „Nevím, z jakého titulu by to mohl prezident republiky udělat. Mohl by nejvýše napadnout § 10 a 11 trestního řádu, tedy pravomoc NS rozhodovat o tom, zda je někdo vyňat z trestního stíhání. Ale upřímně řečeno nevím, v čem by mohlo být toto ustanovení trestního řádu protiústavní,“ řekl.
Ústavní právník Marek Antoš označil verdikt NS za nesrozumitelný. Podle něj bylo pro soud rozhodující jen to, že k činnosti došlo na půdě Sněmovny. „Pojem projev, jak o něm hovoří ústava, je míněn úžeji, a toto je podivná, široká interpretace,“ podotkl v ČT.
Antoš fakt, že proti rozhodnutí NS neexistuje odvolání a není možnost přezkumu, považuje za nešikovný. Dodal, že možnost, aby o kauze rozhodoval Ústavní soud, je minimální.
