Oznamovatel Václav Prokůpek, který se několikrát na veřejnosti falešně vydával za mluvčího či pracovníka různých nevládních organizací či celosvětových neziskových sdružení, jako je Freedom House, udal Martince kvůli podezření, že blokoval vyšetřování lobbisty Janouška.

Prověřování inspekce ale nic takového nezjistilo. „Věc jsme uložili, protože se tam nezjistilo, že by se jednalo o podezření ze spáchání trestného činu,“ konstatovala včera mluvčí GIBS Radka Sandorová.

„Opakovaně na mě bylo podáno trestní oznámení na GIBS, jejíž pracovníci se tím několikrát zabývali a vždy konstatovali, že k žádnému takovému jednání nedošlo, a já to vždy kategoricky odmítal,“ řekl k tomu v pátek Právu Martinec.

Švýcarská prokuratura počátkem listopadu 2008 požádala český stát o právní pomoc a informace o samotném Romanu Janouškovi.

Roman Janoušek

Roman Janoušek.

FOTO: Aleš Pospíšil, ČTK

Na protikorupční policii dostal odpověď na starost tehdejší náměstek útvaru a později jeho ředitel Martinec. Ten poté podle dokumentů, které má Právo k dispozici, osobně i za účasti pražských vrchních žalobců jednal v únoru 2009 v Praze se švýcarskými prokurátory, nicméně žádné policejní prověřování Janouška v ČR zahájeno nebylo.

V dubnu 2009 pak Martinec věc uzavřel úředním záznamem, v němž konstatoval, že dle závěrů finančně-analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) nebyly u Janouška „zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly podezřelým finančním operacím“.
„Opakovaně jsem napadán, že jsem nějakým způsobem měl přispět svou nečinností k tomu, že finanční prostředky na švýcarském kontu Janouška nebyly zajištěny,“ uvedl Martinec.

Nic prý nezanedbal

„Moje úloha v tom v minulosti byla taková, že na dotaz Vrchního státního zastupitelství v Praze, zda je vedeno trestní řízení anebo jiné šetření vůči osobě pana Janouška, jsem podepisoval odpověď, že z dostupných informačních systémů policie žádné trestní řízení není vedeno,“ přiblížil svůj tehdejší postup Martinec.

„Jako další úkol jsem měl zjistit, zda nevede vůči Janouškovi nějaké šetření FAÚ. Ptal jsem se tamního ředitele a odpověď zněla, že nevedou žádnou podezřelou transakci, což jsem také napsal do úředního záznamu,“ dodal.

Dál už se tedy protikorupční policie Janouškovými penězi uloženými ve Švýcarsku nezabývala a neřešila údajně jejich původ, přestože švýcarský prokurátor Patrick Lamon v žádosti o právní pomoc konstatoval, že tehdejší ředitel ÚOKFK a Martincův nadřízený Jiří Novák spis zná a jeho útvar je prý ochoten provést potřebná šetření.
I když nyní inspekcí očištěného Martince a především jeho blízké útoky v podobě různých oznámení a článků nepříjemně zasáhly, nechce to podle jeho slov řešit nějakými právními kroky.

„Vzhledem k osobě pana Prokůpka ani nemohu očekávat, že by mi nějakou omluvu poskytl. Moje funkce, kterou jsem tehdy zastával (šéf ÚOKFK), spočívala i v tom, že jsem musel být připraven čelit různým útokům. Nemíním v tom tedy pokračovat dál,“ dodal Martinec.

Už pět let starou kauzu na jaře opět rozvířila média krátce poté, co Martinec oznámil k 31. květnu svou rezignaci na post ředitele kvůli sporům s šéfkou pražských vrchních žalobců Lenkou Bradáčovou. Od té doby až do současnosti působí dál u policie jako náměstek ředitele celorepublikové kriminálky.