Strany vládní koalice odmítají Rusnokově vládě, podle nich sestavené z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, vyslovit důvěru. Takový kabinet by podle Schwarzenberga neměl rozhodovat o strategických otázkách, jako je například dostavba jaderné elektrárny Temelín, stíhačky jsou prý ale jiný případ.

"Popravdě řečeno u gripenů - alespoň z mého hlediska - jiné smysluplné řešení neexistuje," podpořil pokračování gripenů v českém letectvu ministr zahraničí končící vlády. Stávající pronájem stíhaček pro české piloty končí na sklonku roku 2014, piloti i vojenské strategie se stíhačkami v letectvu počítají také po tomto datu.

Nabídka Švédů má být přijatelná

Ministerstvo obrany v minulých měsících o pokračování pronájmu gripenů se švédskou stranou intenzivně vyjednávalo, nabídky ale Praze dlouhou dobu nevyhovovaly.

Premiér Petr Nečas (ODS), který o věci v březnu jednal se svým švédským protějškem Fredrikem Reinfeldtem, dostal podle informací ČTK materiál o výsledcích posledního kola rozhovorů se švédskou zbrojní agenturou jen krátce před vypuknutím kauzy spojené s jeho blízkou spolupracovnicí Janou Nagyovou. Podle zdroje z ministerstva obrany by se poslední nabídka už měla vládě líbit.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

FOTO: Milan Malíček, Právo

Její přesná podoba zatím nebyla zveřejněna. V minulosti se v médiích objevily informace o možnostech tříletého, pětiletého či desetiletého nebo jedenáctiletého pronájmu za pět, téměř osm a přibližně 14,5 miliardy korun. Nová nabídka by tedy měla být pro Prahu výhodnější.

Přezbrojení je fantazie, míní Schwarzenberg

Schwarzenberg v pondělí poznamenal, že vzhledem k nedostatku financí je "fantazií" představa přezbrojení vojenského letectva na jiný typ letadla. Jednalo by se tedy o pokračování ve stávající smlouvě, které by se "z určitých důvodů mělo uskutečnit včas".

O stíhačkách by proto podle lídra TOP 09 mohla rozhodnout i úřednická vláda, kterou jinak tato strana odmítá podpořit. Temelín je ale podle Schwarzenberga jiný případ a Rusnok a jeho ministři by o dostavbě neměli rozhodovat.

"Bylo by opravdu pro tak závažné rozhodnutí důležité, aby to byla už nová vláda vzešlá z voleb a řádně potvrzená Parlamentem než nějaká shora dosazená přechodná vláda. To by nebylo u tak důležitého rozhodnutí dobré," míní ministr zahraničí v demisi.