Hlavní obsah

Policie zabere majetek za miliardy, ale soudy ho neuhlídají

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mezi policií a soudy vládne na pozadí nynější vládní krize napětí. Obě složky se nemohou dohodnout, kdo se má starat o majetek, který byl zajištěn jako výsledek trestné činnosti. Nejčastěji jde o nemovitosti, automobily, počítače či mobily. Jen loni toho bylo téměř za šest miliard korun, tedy skoro pětkrát víc než v roce 2010. Ačkoli má správa tohoto majetku přecházet po podání obžaloby z policie na soudy, ty ji převzít odmítají.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr vnitra Jan Kubice

Článek

„Soudy obecně k přebírání odpovědnosti za správu zajištěného majetku, byť jen ve formě jejího financování, přistupují vrcholně neochotně a zjednodušeně lze říct, že ji odmítají,“ tvrdí ministr vnitra Jan Kubice v analýze správy zajištěného majetku, kterou předložil vládě a Právo ji má k dispozici.

„Za současného stavu policie již doslova rezignovala na pokusy předávání financování správy na soudy. V důsledku tohoto stavu pak celá finanční zátěž spočívá na policii. Současný stav vede z jejího hlediska k absurdní rovnici: čím více toho policie vyhledá a zajistí, do tím horšího ekonomického stavu sama sebe dostává,“ tvrdí ministr v analýze.

Úspěšnost policie všechny zaskočila

To připustil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něho je policie v zajišťování tohoto majetku nyní tak úspěšná, že to všechny zaskočilo.

„Orgánům činným v trestním řízení se tak daří na poli ekonomické trestné činnosti, že na to nejsou soudy připraveny. Ten rozsah je překvapující. Je to pozitivní, ale malé negativum je to, že se potom nedaří správu majetku zajistit,“ přiznal Blažek.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS)

„Soudy jsou rády, když se jim podaří odsoudit pachatele, pokud je opravdu vinen, totéž státní zástupci, a na ty další věci se nemyslelo, protože se dosud nemuselo. Teď se musí. Je to třeba vyřešit tak, aby to fungovalo,“ řekl Právu.

Řešení do konce roku

Řešení se musí najít do konce letošního roku, což je termín, do kterého by měl právě jeho resort připravit potřebné zákony, které by vyřešily a zjednodušily jak správu majetku, její financování, tak i případný prodej.

Blažek nesouhlasí s názorem, že by soudy odmítáním převzetí zajištěného majetku po podání obžaloby nedodržovaly zákon. Ten totiž jasně říká, že správa majetku náleží tomu orgánu činnému v trestním řízení, který kauzu právě projednává.

„Ne že by zákon nedodržovaly, jen na to nejsou připraveny,“ hájí ministr postup soudů. Příští týden se proto chystá o problému hovořit s předsedy krajských soudů a státních zastupitelství.

Je přesvědčen, že ani v budoucnu nepůjde správa zajištěného majetku na náklady soudů.

Skladování auta i za 20 tisíc ročně

Proti roku 2010, což je rok, do kterého zajišťování majetku stagnovalo a pohybovalo se kolem miliardy ročně, narostl jeho objem o 318 procent. V roce 2011 to představovalo sumu 4,3 miliardy Kč, loni to bylo již 5,8 miliardy korun.

Trojnásobný růst objemu zajištěného majetku ale pro úspěšnou policii, na jejíchž bedrech tento úkol dosud téměř výhradně spočívá, znamená trojnásobný nárůst objemu peněz, které na správu musí vynakládat.

Musí totiž tento majetek po zabavení uskladnit v zabezpečených skladech či na parkovištích a průběžně kontrolovat jeho stav. To znamená ho chránit před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. U nemovitostí pak musí správce zajistit ostrahu objektu před vandaly či zloději.

Například skladování zajištěného automobilu podle odhadu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových stojí včetně údržby kolem 6000 korun ročně. Protože však policie např. v Praze využívá i komerční parkoviště, musí platit až 50 korun denně, tedy až 20 tisíc ročně.

„V napjatých rozpočtových poměrech jednotlivých útvarů tak může i drobný výdaj za správu majetku nebo například nedostatek místa ve skladu představovat jev schopný negativně ovlivnit aktivitu útvaru při dalším zajišťování výnosů,“ tvrdí Kubiceho analýza.

Kolik peněz takto policie musí vynaložit, analýza ale neuvádí, protože peníze jdou samostatně z rozpočtů útvarů, a tak celkový přehled policie nemá.

Tahanice nekončí

Vyřešení tohoto sporu měla pomoci meziresortní komise, ve které z přizvaných orgánů odmítl působit pouze zástupce soudů. Ale ani půl roku její práce, na jejímž základě vznikla analýza, nepřineslo kýženou shodu. A tak dál policie na své náklady udržuje a hlídá obrovský majetek a řeší administrativní problémy s tím spojené.

Pokud by totiž projednávání kauzy skončilo ve prospěch stíhaného, pak musí dostat své věci zpět ve stavu, v jakém mu byly zabaveny.

Blažek je přesvědčen, že vnitro a spravedlnost musejí při správě zajištěného majetku táhnout za jeden provaz. „Jde o součinnost obou resortů. Soudy mají právo požádat policii o pomoc a policie jim musí vyhovět. Celý problém je v tom, že tato spolupráce někde nefunguje, jak by měla. Jde tedy jen o vůli najít řešení. O tom budeme nyní intenzivně jednat,“ prohlásil Blažek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám