Hlavní obsah

Úřednická vláda? Ani náhodou, shoduje se koalice s opozicí

Právo, ada, nig

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Úřednická vláda jako jedno z možných řešení současné vládní krize je pro parlamentní strany nejméně vhodná alternativa. Společně ji odmítají opozice i koalice. Stále ale není jasné, k jakému řešení se rozhodne prezident Miloš Zeman, který je nyní na tahu.

Foto: Petr Horník, Právo

Zaplněný jednací sál Poslanecké sněmovny.

Článek

Představy Zemana zatím jen tlumočí různí politici, prezident sám se dosud nevyjádřil. Odstupující premiér Petr Nečas (ODS) v pondělí sdělil, že Zeman není pro předčasné volby, člen Zemanovy strany, senátor Vladimír Dryml, se zase nechal slyšet, že by prezident nejraději viděl v čele nové vlády úředníka. Úřednický kabinet by pak prý mohl dovést zemi až k řádným volbám v květnu příštího roku.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář pro změnu uvedl, že „prezident bude zvažovat všechny varianty, včetně pokračování nynější koalice či jmenování úřednického kabinetu".

Při neochotě politických stran kývnout na úřednickou vládu by ale mohlo jít v případě takového kroku ze strany prezidenta o blamáž. I úřednická vláda by musela požádat Sněmovnu o vyjádření důvěry, což lze v takovém případě těžko očekávat. Vládní agónie by se tím jen prodlužovala.

Úřednické vlády se těší oblibě veřejnosti

Pokud by se Sněmovna nedohodla na svém rozpuštění, k čemuž je potřeba 120 hlasů, musel by následovat další pokus o sestavení nové vlády a ve stejném gardu i třetí pokus, kde by už ale premiéra nenavrhoval prezident, nýbrž předsedkyně dolní parlamentní komory Miroslava Němcová (ODS).

Těžko předpokládat, že by Zeman chtěl podstupovat takové riziko, kdy by prohrál v přetahování s poslanci. Pokud by ovšem nechtěl takového stavu využít ke kritice politických stran za zablokování situace.

Čeští politici obvykle s nelibostí nesou vládnutí úředníků, což se v novodobé historii země stalo jen dvakrát, a to po sarajevském atentátu v roce 1998, kdy se řízení země ujala Tošovského vláda, a po pádu Topolánkovy vlády to byla vláda premiéra Jana Fischera.

Na obou se ale politické strany dohodly, a tudíž bez problémů získaly obě ve Sněmovně důvěru. Jenže úřednické vlády se povětšinou těší větší důvěře než vlády politické a mohou dělat jen to, co jim politici dovolí. To nepřímo politici potvrzují.

Strany vládu úředníků odmítají

„Úřednické vlády bývají populární proto, že nedělají žádné nepopulární politické rozhodnutí, a výsledkem může být problém v řádu desítek miliard typu fotovoltaika či energetické štítky a populární Fischerova vláda. Tuto tristní zkušenost nechceme opakovat,“ řekl Právu šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. Na rozdíl od opozice jeho strana dává přednost pokračování koalice s novým premiérem.

„Preferujeme rozpuštění Sněmovny a nové volby, ne samozvanou vládu bez jakékoli vazby na demokratické rozhodnutí občanů,“ řekl Právu šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka. Také komunisté takové řešení odmítají. „Přechodná vláda, úřednická vláda, to vše už tu bylo,“ omezil se na strohé vyjádření šéf klubu KSČM Pavel Kováčik.

A pro úředníky v čele státu nehoruje ani ODS, ani véčkaři a LIDEM.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám