Do škol míří extrémně silný ročník, děti Husákových dětí

Zatímco v devadesátých letech běžně nastupovalo do škol pod sto tisíc prvňáků, loni to bylo 106 tisíc a letos dokonce kolem 120 tisíc. V dalších dvou letech to může být ještě víc.

Část dětí sice dostává odklad, ale zároveň přibývá těch, které nastupují po odkladu v sedmi letech.

Školy tedy zřizují nové třídy a najímají i další učitele, což ale naráží na mzdové limity. Třídy se tedy zahušťují. Pedagogové mohou na čas zapomenout, že by měli malé třídy třeba po 15 dětech, jak velí trend, díky němuž se posiloval individuální přístup k výuce. Běžně budou mít třídy ke třiceti žákům, na což mnozí učitelé ani rodiče už nejsou zvyklí.

Povolené maximum na třídu je právě třicet dětí, lze ale také požádat o výjimku pro až 34člennou třídu, kterou již v minulých letech musely úřady ve větších městech nezřídka udělovat.

„Normálně otvíráme jednu třídu, letos dvě po asi 28 žácích,“ popsal Právu Lubomír Vývoda, ředitel ZŠ Štefánikova ve Zlíně.

Mnohem hlubší vrásky z přívalu prvňáčků měl v posledních letech ředitel Základní školy K Rybníku 800 v Jesenici u Prahy Josef Buchal.

Situace zde je extrémní, protože do školy posílají své děti rodiče z prstence satelitních městeček, který před nedávnem obepjal hlavní město.

Jenže při rychlé výstavbě malých obcí se „zapomnělo“ nejen na hospody a obchody, ale i školy. A tak se stala Jesenice nejbližší variantou pro mladé rodiny. Přestože pro některé rodiny už ztratilo bydlení v satelitním městečku na půvabu a vracejí se do metropole.

„V minulosti jsme přijímali tři třídy prvňáčků. Loni jsem říkal, že budou-li tři, tak to bude dobré. Když jich bude víc, tak to nějak vymyslíme, abychom otevřeli čtvrtou třídu. Nakonec to skončilo tak, že přišlo pět tříd. A letos jsem se bál, jestli se vejdou do pěti,“ řekl Právu Buchal.

„Čtyři roky už se to na nás valí. Poslední tři ročníky už jsme vymýšleli krizová opatření, třeba jsme zvažovali, že zrušíme sborovnu,“ vyložil ředitel. Po zápisu zatím počítají se 129 prvňáky, kteří tedy obsadí pět tříd po zhruba 25 žácích, najali tři nové učitele a s novými kapacitami pomohlo město.

„Ze tří pátých tříd nebudeme moci udělat dvě šesté, protože páťáci, vlastně ani sedmáci, nikam neodcházejí. Oni třeba i jdou na přijímačky a jsou přijati, ale raději tu zůstanou, protože mají pocit, že jim škola dává kvalitní vybavení,“ řekl Buchal.

Obec přestavuje budovu staré školy, ve které sídlily ordinace lékařů, na detašované pracoviště školy. Od podzimu zde bude pět nových učeben.

Podle Buchala je 25 žáků na třídu školní průměr a akorát tak horní hranice únosnosti. „Ale pokud se jde až na výjimku na 34, tak je to kruté,“ dodal.

Náporu silných ročníků čelí i malé vesnické školy, avšak většinou pro ně neznamená tak velké komplikace. Třeba do malotřídky ve Sloupu v Čechách v Libereckém kraji se zapsalo deset dětí. „Někdy máme jen dvě, takže je to letos opravdu hodně,“ uvedla ředitelka Michaela Suchardová.

Dětí z pátých tříd, které letos školu opustí, je totiž také hodně, takže žádná mimořádná opatření se zatím nechystají. Nastávající prvňáky zařadí ředitelka k páťákům a čtvrťákům, kterých je dohromady osmnáct, a bude vystaráno. Nicméně poté už budou odcházet slabé ročníky a situace bude složitější.

Podle všeho by za rok měly být řady prvňáků ještě početnější, i když by se už nemělo jednat o tak velký skok. V roce 2007 se narodilo přes 114 tisíc dětí, o rok později 119 tisíc. Tehdy vlna skončila a počet narozených dětí se začal snižovat. Nicméně třeba v roce 2009 klesla porodnost jen o tisícovku.