Odpověď politiků, ať už komunálních, nebo celostátních, je jasná: zákony jsou v pořádku, běží jen o to, jak je orgány samosprávy a státu dokážou využívat.

Jediné, nad čím by možná bylo nutné uvažovat, jsou případné postihy lidí, kteří odmítají povinnou evakuaci.

Tak to alespoň vidí třeba starosta moravské obce Troubky Radek Brázda. Právě jeho obec se stala v roce 1997 symbolem tehdejších povodní, když velká voda z rozlité Bečvy smetla 150 rodinných domů, v jejichž troskách zahynulo devět lidí.

„Zákony nám dávají dostatečné nástroje, jediné, o čem bych přemýšlel, jsou případné postihy lidí, kteří odmítají evakuaci, a především těch, kteří kvůli adrenalinu hazardují třeba na rozvodněných tocích,“ řekl Právu.

Podle něj by dal takovým lidem k úhradě veškeré náklady na záchranné práce. „Aby věděli, že to není jen tak, že když musí záchranáři vyjíždět pro ně, mohou chybět tam, kde je např. nutné utěsňovat prosakující hráz,“ dodal starosta.

Za pravdu mu zčásti dává teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera (ODS), který ale tvrdí, že si není jist, jak postupovat třeba v případech starých lidí.

„Každý případ je individuální. Umím si představit, že lidé nechtějí opustit své domovy z obav před rabováním, neboť nevěří, že stát dokáže jejich majetek ochránit,“ řekl Právu Kubera s tím, že i kdyby se bezpečnostní složky roztrhaly, vše ohlídat nedokážou.

Pokud ale jde o hazardéry, tam by byl nekompromisní. Kubera připomněl přísné zákony v jiných zemích, kde třeba v případech zákazů vstupu do ohrožených oblastí jsou státní orgány nekompromisní a provinilci trestu neuniknou.

A zakázat stavět v záplavových oblastech? I to není podle Kubery jednoduché. Pro mnohé lidi, i opakovaně zatopené, to podle něj může být neřešitelný finanční rébus, spočívající v tom, že pozemek těžko prodají a ne každý má peníze na to kupovat jiný na bezpečnějším místě.

Vyvlastnění už je snadnější

V Troubkách to podle starosty vyřešili změnou územního plánu, na jehož základě museli lidé stavět nové domy se zvýšeným nadzemním podlažím a z materiálů odolných vodě. „Pokud by se v místech, která někdy byla zaplavena, uplatnila stavební uzávěra, asi bychom museli stěhovat půl republiky,“ míní Brázda.

„V územních plánech jsou vyznačena území se stupni zatopení a je věcí samospráv, zda v takových oblastech novou výstavbu povolí,“ řekl Právu šéf hnutí Starostové, poslanec a místostarosta obce Suchá Loz Petr Gazdík. Podle něj není problém v zákonech, ale spíš v nedostatku peněz na prevenci.

Některé stavby v záplavových oblastech by zakázal šéf sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09).

Připomněl, že parlament loni novelizoval také tzv. vyvlastňovací zákon, který dává státním orgánům účinný nástroj, jak řešit situaci. Ten nově stanoví, že pokud se státu nepodaří do 90 dnů dohodnout s vlastníkem nemovitosti na vykoupení, může přijít na řadu právě vyvlastnění ve veřejném zájmu. Samozřejmě za náhradu.