Článek
„Nelétá hmyz, lovit hraboše ve vysoké a mokré trávě je rovněž problém a dostat se k potravě v kalné vodě rozvodněných řek či rybníků je čím dál náročnější,“ řekl Právu vedoucí plzeňské záchranné stanice ptactva Karel Makoň. Telefon mu zvoní každých pět minut.
„Volají lidé z celého regionu, jezdím a sbírám buď už mrtvolky ptáků, nebo jsou na pokraji smrti, zesláblí a apatičtí,“ pokračoval Makoň s tím, že se nejčastěji jedná o jiřičky, sýkorky nebo rorýse.
Chladné počasí je překvapilo
Letos nemají ornitologové hlášené například ani jedno mládě výra. Nepříznivé zprávy mají také z čapích hnízd. „Vypadá to, že letos nepřežije ani jedno mládě čápa. Dospělí už opouštějí hnízda,“ uvedl dále Makoň.
Chladné a mokré počasí překvapilo ptáky v době hnízdění a vyvádění mláďat. „Kdyby to přišlo o 14 dní později, většina mladých ptáků by přežila. Současnou situaci nezvládají už ani mláďata divokých kachen, hus či labutí. Podobně jsou na tom koroptve, bažanti, čejky, skřivani a vše, co hnízdí na zemi,“ upozornil Makoň.