Hlavní obsah

Restituce platí, Ústavní soud stížnost zamítl

Novinky, ČTK, val, jov
Aktualizováno

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi zůstává v platnosti. Rozhodl tak v pondělí Ústavní soud (ÚS), když zamítl stížnost, kterou podala skupina zákonodárců. ČSSD je rozhodnutím zklamaná. Verdikt prý nepomůže spravedlnosti v zemi. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání jen jedno slovo.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

Článek

Podle vládního zákona mají církve získat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Stát jim za dobu 30 let vyplatí také 59 miliard navýšených o inflaci. Postupně ale přestane dávat peníze na platy duchovních. Stát již podepsal smlouvy o vyrovnání s příslušnými církvemi.

Pondělní jednání začalo námitkou advokáta Karola Hrádely, který před soudem zastupoval skupinu senátorů. Námitku směřoval proti přítomnosti soudce Miloslava Výborného v plénu. Hrádela upozornil s odkazem na desetileté funkční období ústavních soudců na to, že Výborný nastoupil k Ústavnímu soudu 3. června 2013. „Soudce Miloslav není soudcem Ústavního soudu,“ namítl Hrádela.

S tím ale předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský odmítl souhlasit. „Nález, který se dnes vyhlašuje, může vyhlásit předseda soudu samotný,“ upozornil. Dodal, že nález byl navíc přijat už minulý týden, a to za plného obsazení soudu.

Jediné ustanovení zákona, do něhož soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo „spravedlivé“. Církevní restituce se tak zřejmě nebudou vztahovat na znárodněný majetek, za který církve už nějakou náhradu získaly.

Premiér rozhodnutí ÚS očekával

Premiér Petr Nečas považuje rozhodnutí ÚS o církevních restitucích za správné. Verdikt prý vzhledem k předchozím krokům soudu očekával.

„Rozhodnutí Ústavního soudu považuji za správné a předpokládal jsem ho. Samotný Ústavní soud totiž v uplynulých letech kritizoval Parlament ČR za nečinnost spočívající v dlouhodobém nepřijetí zákona, který by narovnal vztahy státu a církví. Podařilo se to až po dvaceti letech diskusí a neustálých odkladů,“ uvedl premiér v tiskovém prohlášení.

Zaorálek: Soud se tím vážně nezabýval

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek je verdiktem ÚS zklamán. „Je to samozřejmě zklamání, protože ÚS nijak nepřispěl k vysvětlení toho, proč je ta suma tak obrovská a jak se vláda dobrala částky 134 miliard korun,“ řekl v pondělí Novinkám Zaorálek, který svou stranu u soudu zastupoval.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Projednávání návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích. Zleva: Právní poradce poslanců ČSSD Radovan Suchánek, poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek a právní zástupce senátorů Karol Hrádela.

Podle místopředsedy sociální demokracie postupoval ÚS podobně jako v kauze novoroční amnestie. „Mně to připadá, že se zachoval podobně jako u amnestie, že se tím vážně nezabýval,“ soudí.

Zaorálek je dokonce přesvědčen, soud měl od počátku dopředu stanovený názor. De facto se nic nekonalo,“ odkázal na to, že bylo odmítnuto vyslechnutí svědků.  Podle místopředsedy ČSSD dostávají kvůli církevním restitucím na frak principy spravedlnosti, rovnosti práva a laického státu.

Pokud se sociální demokracie ujme vlády, je podle Zaorálka připravena jednat s církvemi o změně parametrů majetkového narovnání. „V případě, že bychom se stali vládní stranou, budeme jednat s církvemi o snížení finanční kompenzace, eventuálně budeme jednat o zrušení toho finančního příspěvku,“ sdělil místopředseda ČSSD.

Rozhodnutí ÚS se nelíbí ani komunistům

Komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová, která byla též jednání ÚS přítomna, vyjádřila nad verdiktem úžas.

„Jako politička se stydím a omlouvám se našim předkům a zejména potomkům, k jejichž tíži tzv. církevní restituce půjdou. Ale zejména za to, že se nám nepodařilo rozhodnutí koalice zvrátit. Jako právník žasnu, co je v legislativě a její interpretaci možné. Jako občan se ptám, do jaké míry je Ústavní soud strážcem ústavnosti a do jaké míry třetí komorou parlamentu respektující politické zadání,“ uvedla v pondělí v tiskové zprávě.

Církevní restituce

Minulý režim zabavil církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun.

Vyrovnání se vleče již dvacet let a zatím nejblíže jeho vyřešení byl kabinet Mirka Topolánka, který před třemi lety přišel s návrhem vrátit církvím zhruba třetinu majetku a zbytek ve finanční náhradě 83 miliard korun. Opozice však tehdy za pomoci přeběhlíků z ODS návrh potopila. 

Vláda Petra Nečase si vloni předsevzal vyřešení této otázky jako jednu z priorit. Ministr kultury Jiří Besser přišel nedávno v rámci úspor státního rozpočtu se změnou poměru vrácené částky k naturálnímu majetku na jedna ku jedné. Církev by tak dostala zhruba 60 miliard korun a majetek v podobné hodnotě.

Komunistická politička vyzvala věřící, aby si restituovaný majetek pohlídali. „Jako ateista vyzývám věřící, aby nedopustili, aby to, co v důsledku takzvaných církevních restitucí můžeme my všichni investovat do budoucnosti, nechali církevní hodnostáře rozkrást,“ sdělila Bebarová-Rujbrová.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám