Odborníci vycházejí ze zkušeností jiných evropských zemí, například Nizozemska, Německa, Španělska nebo Velké Británie.

„Máme výhodu, že můžeme jejich zkušenosti hned od počátku využít v České republice a vyvarovat se zbytečných omylů. U aktivních vojenských újezdů, což se konkrétně týká Boletic, jde ale o běh na dlouhou trať,“ řekl Právu Miloslav Jirků z českobudějovického Biologického centra Akademie věd, který se na projektu podílí.

Zubr evropský na území dnešní České republiky vyhynul zhruba v polovině 18. století.

Zubr evropský na území dnešní České republiky vyhynul zhruba v polovině 18. století.

FOTO: Právo

Experti si slibují, že velcí kopytníci by významně pomohli s levnou údržbou luk a pastvin jako je tomu například v národním parku Zuid-Kennemerland, konkrétně v lokalitě Kraansvlak v Nizozemí. Divoká zvířata nevyžadující lidskou péči, což starost o krajinu s jejich pomocí zlevňuje.

„Na pozemcích, kde se již dvacet až třicet let k péči o krajinu používají divocí velcí kopytníci, rovněž zůstává pestrá mozaika porostů. V České republice podobné porosty dlouhodobě mizí a s nimi i řada ohrožených druhů,“ konstatoval Martin Šálek z Ústavu zoologie obratlovců Akademie věd v Brně.

Miloslav Jirků pak připomněl, že obrovský rozdíl byl v Nizozemsku jasně patrný, jak ve vlivu na vegetaci, tak v kondici a pohodě zvířat. Po letošní mimořádně dlouhé zimě byli zubři i bez lidské péče ve výborné kondici, zatímco běžný domácí skot byl i přes pravidelné přikrmování ve značně zuboženém stavu.