Článek
„Soused často griluje a veškeré výpary mi jdou do bytu. Nemám jiné řešení než okno prostě vždycky zavřít,“ sdělila Právu další čtenářka. Podobnými stížnostmi se internetové diskuse jen hemží.
Jsou rovněž plné rad, co si v takových případech počít. Objevují se například doporučení, aby se lidé obraceli na „hygienu“.
Mluvčí Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Zuzana Balašová však Právu sdělila, že případy kouření nebo grilování na balkónech nejsou v jejich kompetenci.
Podobné podněty dostávají městské úřady, a jak vyplývá z vyjádření mluvčího městské části Praha 4 Jiřího Bigase, také se jimi zabývají.
Úředníci se podle něj například snaží se sousedy komunikovat, rozhodují, zda nejde o přestupek proti občanskému soužití, případně upozorní na možnost podání žaloby.
Malé šance
Bohužel, kromě většinou neúspěšné snahy o domluvu příliš možností, jak se tomu bránit, není. Nejkrajnější variantou je podání žaloby. Její šance na úspěch je však malá, o důsledku soudního sporu na sousedské vztahy ani nemluvě.
Může to obtěžovat lidi v sousedství, ale s požární ochranou to nemá nic společného
Mluvčí kanceláře ombudsmana Iva Hrazdílková připouští, že spousta problémů, s nimiž se lidé na veřejného ochránce práv obracejí, má kořeny právě v sousedských sporech. Jenže otravný pach z kouření nebo grilování ombudsman řešit nemůže.
„Vždy tyto lidi upozorníme na to, že se sice mohou bránit u civilního soudu žalobou, ale měli by si uvědomit, že pokud se nehodlají v budoucnu odstěhovat, žaloba na sousedy klidnému soužití určitě nenapomůže, takže by se měli raději pokusit se sousedy domluvit,“ radí Hrazdílková.
Hasiči grilování nezakazují
Jelikož kancelář veřejného ochránce práv stížnosti na kouřící ani grilující sousedy řešit nemůže, vydal zesnulý ombudsman Otakar Motejl před sedmi lety alespoň doporučení, v němž od grilování na balkónech činžáků odrazoval.
Mimo jiné kvůli možnému porušení požárních bezpečnostních předpisů. Mluvčí hasičského sboru Nicole Zaoralová nicméně Právu řekla, že žádný zákon nebo předpis balkónové grilování nezakazuje.
„Může to obtěžovat lidi v sousedství, ale s požární ochranou to nemá nic společného,“ uvedla.
V případě, že je to normální, že občas někdo něco griluje, tak s tím holt nemůžete dělat nic a musíte to strpět
Zákon o požární ochraně podle ní pouze říká, že „si každý musí počínat tak, aby nezpůsobil požár“. Ten, kdo jej zaviní, může dostat od hasičů pokutu až do 25 tisíc korun.
Jaké jsou možnosti?
Pokud postižený dojde k závěru, že je domluva nemožná a situace nesnesitelná, má několik možností. Pokud by šlo o spor mezi nájemníky, měl by se nespokojenec obrátit nejdříve na pronajímatele, aby situaci řešil.
„Jeho povinností je umožnit mi řádný výkon mých nájemních práv,“ vysvětluje odborník na občanské právo z právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Filip Melzer. V krajním případě by pak podle něho mohlo jít i o důvod pro vypovězení nájemní smlouvy.
Pokud by se situace nezlepšila, pak podobně jako u vlastníků bytů přichází možnost podat tzv. žalobu na zdržení se nějakého jednání. V tomto případě s odkazem na ustanovení občanského zákoníku, podle kterého vlastník věci nesmí své sousedy obtěžovat „nad míru přiměřenou poměrům“, například hlukem, prachem nebo kouřem.
Problémem je přiměřenost
Háček však tkví ve slovním spojení „nad míru přiměřenou poměrům“. Podle Melzera by žaloba mohla mít naději na úspěch, pokud by pach kouře či grilu významně vybočoval z obvyklé praxe v dané lokalitě.
„V případě, že je to normální, že se to tam tak obvykle dělá, že občas někdo něco griluje, tak s tím holt nemůžete dělat nic a musíte to strpět,“ řekl.
„Pokud by to nikdo nedělal a jeden nájemce by s tím začal, vytáhl by gril na balkón a otravoval s tím ostatní, tak by to bylo v rozporu s místními poměry a ostatní nájemníci by ho mohli žalovat,“ dodal. Záleželo by podle něho ale i na typu grilu. Tedy zda by šlo o zařízení plynové, nebo na uhlí, které produkuje kouř.
Pokuta až 100 tisíc
S tabákem je to podle Melzera podobné. „Pokud někdo kouří na balkóně a není to tak, že tam je od rána do večera, tak si spíš myslím, že je to normální,“ poznamenal. Jiná situace by podle něho byla, kdyby soused-kuřák balkón skoro neopouštěl a zapaloval jednu cigaretu od druhé.
Pokud by soud přece jenom podané žalobě vyhověl, kouření či grilování sousedovi zatrhl a ten by s tím i tak nepřestal, mohl by mu soud nebo exekutor uložit pokutu až do výše 100 tisíc korun.
Podobnou žalobu lze podle Melzera podat i v případě, že někdo kouří ve společných prostorách. Chování zde navíc může upravovat domovní řád. Pokud na něj odkazuje nájemní smlouva, může jeho opakované porušení vést i k výpovědi z nájmu.
Zákaz kouření na chodbách si může dohodnout také shromáždění společenství vlastníků. Vedle zmíněné žaloby je zde podle Melzera ještě jedno možné řešení, které se ovšem týká pouze extrémních případů. A to podání návrhu soudu, aby rozhodl o nuceném prodeji bytu. Ale to už se nacházíme na dosud neprobádané půdě.