Hlavní obsah

Založit politickou stranu je snadnější než kandidovat do zastupitelstva

Právo, Josef Koukal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Založení politické strany s celostátní působností je v České republice mnohem pohodlnější počin než ucházet se jako nezávislý kandidát o členství v zastupitelstvu malé obce.

Foto: Petr Horník, Právo

K založení celostátního subjektu s názvem Úsvit pro přímou demokracii stačilo Tomio Okamurovi shromáždit 1000 podpisů.

Článek

K zaregistrování nezávislé kandidátky totiž musí uchazeč v komunálních volbách předložit podpisy sedmi procent dospělých obyvatel dané obce vypočítaných ale z celkového počtu obyvatel. Zákonodárci tak už počátkem 90. let ve volebním zákoně výrazně znevýhodnili nestraníky v boji o místní samosprávy.

Ti přitom tradičně uspívají v komunálních volbách s drtivou převahou proti členům zavedených stran. Často však právě kvůli diskriminačnímu ustanovení zákona raději kandidují na volebních seznamech partají.

Ty by na druhou stranu kvůli slabé členské základně čistě stranickou kandidátku v mnoha obcích nebyly schopny vůbec sestavit. „Ta věc má původ už někdy v letech 1990 až 1992,“ říká politolog Zdeněk Zbořil. „Zákonodárci se tehdy na samosprávu dívali přísněji než na parlamentní zastupitelství. Což se po letech neosvědčilo,“ podotýká politolog.

V Brandýse by Okamura potřeboval víc

Pro příklad není třeba chodit daleko. Před časem požádal na ministerstvu vnitra o registraci pro novou politickou stranu podnikatel a senátor Tomio Okamura. K založení celostátního subjektu s názvem Úsvit pro přímou demokracii mu stačilo shromáždit 1000 podpisů.

S takovým počtem podporovatelů by se nemohl jako nezávislý zúčastnit ani komunálních voleb třeba v Brandýse nad Labem. Tam musí mít 1238 podpisů.

Okamura sice oznámil, že pro jistotu oslovil víc než dvojnásobek podporovatelů, aby při ověřování pravosti podpisů nenastaly potíže jako při jeho nedávné kandidatuře v prezidentské volbě, disproporce mezi komunální a celostátní politikou se tím však nijak nezmenšuje. „Byl bych pro snížení nutného počtu hlasů pro volbu do orgánů samosprávy, na to není třeba upravovat ústavu, vše ošetřuje volební zákon,“ míní i politolog Zbořil.

Proti snadnosti, s jakou lze v ČR založit celostátní stranu, ovšem nic nenamítá. „Možnost založit stranu má být co nejširší. Jedinou překážkou by měl být její případný protidemokratický program, což ovšem hlídá ministerstvo vnitra,“ podotkl politolog.

Na téma usnadnění kandidatury nezávislých v komunálních volbách by Zbořil uvítal širší debatu, a to nejen v rámci period předvolebních kampaní.

Nestraníci jsou v komunálních volbách nejúspěšnějšími kandidáty. Už v roce 1994 obsadili 73 procent všech křesel v samosprávách, v roce 2010 dokonce 81 procent. Většinou však kandidují na seznamech politických stran, aby se vyhnuli diskriminační podmínce sedmiprocentní podpory.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám